Logo

Seminář Venkov 2016

Štítky: , ,

Již podeváté ve čtvrtek 4. 2. uspořádalo výzkumné centrum Rural pravidelnou výroční konferenci Venkov, tentokrát s vročením 2016. Letošní konference byla programově zaměřena na zkoumání vývoje a současnosti českého zemědělství, české krajiny a na environmentální, ekonomické a sociální dopady změn v české krajině. Téma je to zcela jednoznačně aktuální, protože na seminář se zaregistrovalo celkem 127 účastníků, které podobné téma zajímá. Letošní auditorium tvořili zástupci ústředních orgánů státní správy (MZe, MMR, ČSÚ, zástupci krajů, představitelé výzkumných a univerzitních pracovišť z celého Česka a v neposlední řadě aktivní hráči na českém venkově, představitelé MAS, obcí nebo mikroregionů.

Seminář zahájil a všechny účastníky přivítal R. Perlín, který v úvodním slově připomenul významné hosty minulých jednání a tradice a cíle tohoto setkávání. Právě vzájemné potkávání, diskuze a výměna poznatků, postupů a zkušeností je jedním z hlavních důvodů pro takové společné potkávání.

Odborný program zahájil I. Bičík, který představil vývoj změn ve využití zemědělského půdního fondu v letech 1850-2010 a zdůraznil rozdílné hybné síly pro změny Land use a tím i pro stabilitu nebo rozvoj venkova. Jako druhý vystoupil R. Perlín, který se zaměřil na vývoj podnikatelské struktury na venkově a variabilitu zemědělských podniků. Na jedné straně existuje obrovské množství velmi malých zemědělských podniků, které hospodaří na zanedbatelných a tržně neuplatitelných rozlohách a na druhé straně existuje v každém ORP několik velmi velkých podnikatelských subjektů v zemědělství, které hospodaří absolutní většině rozlohy zemědělské půdy.

Ondřej Konečný představil svoje výsledky výzkumu, který publikoval ve své dizertaci. Zaměřil se na sledování regionálních rozdílů v produkci základních zemědělských komodit nebo chovu dobytka a drůbeže podle okresů ČR. Ve své práci uplatnil velmi přesvědčivé metody a výsledky, které prokázaly význam multifunkcionality a narůstající podíl ekologického zemědělství. Dopolední blok uzavřel Lukáš Kalecký, který se kriticky postavil k významu strategického plánování v Česku a s výhradami hodnotil výsledky velkého projektu zaměřeného na podporu vzniku strategických dokumentů pro ORP. Po tomto příspěvku se rozpoutala nejširší diskuze a celá řada řečníků zdůraznila problém nadbytečné produkce strategických dokumentů pro velmi podobné územní úrovně.

Odpolední blok uvedla senátorka Veronika Vrecionová, místopředsedkyně stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Zaměřila se na hlavní priority rozvoje venkova a na dlouhodobé cíle, které považuje na venkově za klíčové pro budoucnost. Mezi hlavní cíle zařadila problematiku (1) kvality půdy a kvality a dostatku pitné vody pro obyvatele, dále jako hlavní prioritu vymezila (2) nutnost posílení pracovních příležitostí na venkově, považuje za významné trvalé (3) posilování sociálních vazeb v rámci venkovských komunit a tedy zvyšování důvěry a partnerství mezi aktéry rozvoje na venkově a v neposlední řadě je významné (4) dobudování technické a dopravní infrastruktury a případně i sociální infrastruktury v regionech a obcích, kde je stále identifikováno nedostatečné vybavení těmito sítěmi a zařízeními.

Na sen. Vrecionovou navázal D. Rumportl, který představil pohled fyzického geografa na strukturu krajiny a na existenci bariér pro migraci velkých zvířat. Právě vytváření bariér a snižování pestrosti krajiny je jedním z velmi palčivých problémů dneška. K problematice LPIS a srovnání údajů LPIS a údajů, které poskytuje katastr nemovitostí, se na příkladu Libereckého kraje vyjádřil Z. Janoušek. Rozdíly v obou evidencích mohou mít celou řadu příčin a především důsledků pro narovnání vlastnických vztahů.

Závěrečný blok vystupujících pak tvořili vystoupení doktorandů pořadatelské katedry, kteří představili rozpracovanost svých doktorských prací a postupy řešení projektů GAUK. Nejprve A. Vazačová se věnovala významu sociálního a lidského kapitálu pro rozvoj venkova. A. Čtvrtníčková představila koncepty rozvoje občanské spolupráce a rozvoje cestovního ruchu ve východních Krkonoších. V. Jaroš se ve velmi působivém příspěvku zabýval dopravní exklusí jako nového sociálního fenoménu, který se dotýká specifických sociálních skupin a některých periferních regionů a na příkladu intenzity veřejné dopravy zkoumal význam historických administrativních a jiných hranic. V závěrečném vystoupení pak K. Klingorová obrátila pozornost posluchačů k tématu sakralizace krajiny a významu drobných sakrálních památek v celkem 5 venkovských mikroregionech v Česku.

Seminář skončil krátce po 16:00 a podle vyjádření jednotlivých účastníků se snad vydařil a splnil svůj účel.

Díky velké rychlosti Dany Fialové, která celý seminář zaznamenala si můžete prohlédnou fotky ze semináře na tomto odkazu http://danafi.rajce.idnes.cz/Seminar_Venkov_4._2._2016/

Všechny prezentace jsou k dispozici ke stažení zde v tomto příspěvku.  Budeme velmi rádi, pokud tyty naše výsledky vám pomohou při vašich projektech. Proto vás prosíme o dodržování citačních norem.

Ivan Bičík vývoj a hybné síly Land use

Perlín Struktura uživatelů zemědělského půdního fondu

Konečný Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU

Kalecký_Strategické plánování ve veřejné správě

Romportl Krajina českého venkova

Janousek_Evaluace rozdílů dat katastru a LPIS

Vazacova Aktivita obyvatel a kvalita života

Jaros-DOPRAVNĚ PODMÍNĚNÁ SOCIÁLNÍ EXKLUZE

Čtvrtníčková – participace lokálních aktérů na rozvoji regionu

Klingorová SAKRÁLNÍ KRAJINA

 

Štítky: , ,

© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.

This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.