Logo

Historie ČGS

STRUČNÝ NÁSTIN DĚJIN ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI

Konec 19. století, konec „la belle epoque“, byl obdobím vyvrcholení politických, národnostních a sociálních zápasů po dovršení průmyslové revoluce v 70. letech zformovaného moderního českého národa.  S emancipací moderního národa také přichází rozvoj na poli vědy a výzkumu a vznik nových vědeckých společností a vědeckých časopisů.  Utrakvistickou Královskou českou učenou společnost nauk (založena již v roce 1784) v roce 1890 nahradila Česká akademie věd a umění jako společnost významných vědců, která však neměla vlastní vědecká pracoviště. Zřízení Akademie skládající se z vědeckých ústavů navrhoval ve 2. pol. 19. století Jan Evangelista Purkyně. Právě v oné době vznikaly nové vědecké časopisy již etablovaných vědeckých oborů, například v roce 1895 Český časopis historický, v roce 1897 Národopisný sborník českoslovanský (dnes vychází s názvem Český lid – Etnologický časopis), v roce 1899 Slovanský přehled aj. Tyto časopisy vycházejí dodnes a zpočátku sloužily i geografii. Rovněž byly zakládány vědecké spolky jako byl Historický klub (1872, dodnes existuje), Jednota českých matematiků a fyziků (1862) a Jednota filozofická (1881).

I pro českou geografii dozrála potřeba ustanovit kolektivní organizátory oboru a platformy pro vědecké diskuse, vědecký časopis a k zajištění jeho vydávání svou vědeckou společnost. V tom byla opožděna např. za geografií rakouskou (společnost od roku 1856) i maďarskou (od roku 1872), v Německu např. geografický časopis Petermanns Geographishe Mitteilungen dosáhl již mnoha ročníků.

Hlavním hybatelem příprav založení společnosti byl Jindřich Metelka. Geografická společnost pod názvem Česká společnost zeměvědná byla založena dne 1. května 1894 na ustavující schůzi v Kaulichově domě (sídle „Geografického ústavu“ založeného Janem Palackým v r. 1888) v Praze, Schůzi předsedal významný český statistik, geodet, kartograf a geograf Karel Kořistka, který ironií osudu nedostal místo ani v českém VUT, ani na české universitě. Prvním předsedou České společnosti zeměvědné se stal geolog Jan N. Woldřich. Tajemníky se stali Jindřich Metelka a Josef Frejlach. Mezi zakládajícími členy byla řada významných geologů, geografů a cestovatelů: Vojta Náprstek, Emil Holub, Václav Švambera, Josef Štolba, Josef Wünsch aj. Již v létě 1895 se J. Metelka a J. Palacký zúčastnili jako delegáti Společnosti 6. Mezinárodního geografického kongresu v Londýně.

Hlavním cílem Společnosti bylo vydávání vědeckého časopisu. Ten s názvem Sborník České společnosti zeměvědné začal vycházet s vročením 1895 (první číslo však vyšlo již v listopadu 1894). Jeho prvním co-redaktorem byl J. Metelka. V  roce 2011 vychází již jeho 116. ročník, a to pod názvem Geografie. I jeho název se měnil (viz seznam názvů časopisu). Až na hiáty způsobené válkami sborník vycházel pravidelně a jeho rozsah se postupně stabilizoval na čtyři čísla ročně.

Společnost se již od svého vzniku podílela i na přípravě některých velkých geografických projektů. V letech 1900–1924 zejména na vydávání českého atlasu světa (Ottův zeměpisný atlas). Agilní J. Metelka podnítil i vydávání „Knihovny České společnosti zeměpisné“. Jistá rivalita mezi Společností a univerzitou (přesněji její Filozofickou fakultou), způsobená hlavně neshodami mezi J. Metelkou a Janem Palackým, skončila koncem prvního desetiletí 20. století zvolením V. Švambery tajemníkem Společnosti. Díky němu Společnost konečně získala odpovídající prostorové zabezpečení, a to v nové budově Geografického ústavu univerzity na Albertově (1914).

Vznik Československa a následující období znamenalo pro Společnost velké změny. Postupně se utlumila činnost geologů v jejím rámci, česká geografie se orientovala více přírodovědecky, sláblo její propojení s historiografií. V červnu 1920 se z Filosofické fakulty UK vydělila samostatná Přírodovědecká fakulta spolu s Geografickým ústavem, řízeným Václavem Švamberou. Na mimořádné valné schůzi 1. 12. 1920 byl název Společnosti změněn na „Československá společnost zeměpisná“ (ČSSZ) a jejím předsedou se stal Stanislav Nikolau. V únoru 1921 byl založen „Akademický odbor“ Společnosti, sdružující univerzitní studenty geografie, v roce 1924 pak „Odbor ČSSZ v Brně“ vedený Františkem Koláčkem.

Společnosti přibyla i spolupráce na vydávání učebnic, kde se zvláště angažoval S. Nikolau. Díky jeho iniciativě byl zvýšen počet hodin zeměpisu na středních školách. Rozvíjela se i mezinárodní spolupráce našich geografů. Prahu navštívili např. A. Demangeon, Jovan Cvijič, Sven Hedin a Roald Amundsen. Čeští vědci se podíleli na Sjezdech slovanských geografů, z nichž první se konal roku 1924 v Praze.

Ve dnech 13.–14. 12. 1930 se poprvé konal sjezd Československé společnosti zeměpisné v Brně. Do konce první republiky se konaly ještě další tři sjezdy, v Bratislavě, Plzni a Olomouci. V období I. republiky se česká geografie i nadále pouštěla do velkých projektů: jako byla například edice starých map „Monumenta Cartographia Bohemiae“ (V. Švambera, Karel Kuchař a František Roubík 1931–38). Německá univerzita v Praze vydala konkurenční edici „Kartographische Denkmäler der Sudetenländer“ (ed. B. Brandt) – byl to náznak narůstajícího rozvratu čs. společnosti. V r.1935 vyšel s relativně menším podílem geografů velkoryse pojatý „Atlas republiky československé“, v letech 1929–1936 vycházela i desetisvazková „Československá vlastivěda“ redigovaná Václav Dědinou. Naprostá většina jejích autorů byla členy ČSSZ, která jejich práci v rámci svých možností podporovala.

Po zániku Československa a okupaci Česka nacistickým Německem Společnost musela změnit svůj název na „Česká společnost zeměpisná“. V historickém dni 17. 11. 1939 ukončil činnost její Akademický odbor. Členství ve Společnosti pak bylo vázáno na tzv. árijské prohlášení. Krátce před tím zemřel i její dlouholetý předseda V. Švambera. Sborník mohl vycházet v omezeném rozsahu (ročník 46 vyšel během dvou let, 1940–41) ovšem jen s články „nedráždícími“ okupační úřady, které nakonec v listopadu 1944 vydávání Sborníku zastavily.

Po osvobození v květnu 1945 byla činnost Společnosti v plném rozsahu obnovena. Její předseda z období protektorátu S. Nikolau byl obviněn z kolaborace a uvězněn. Novým předsedou se v březnu 1946 stal Josef Pohl-Doberský. Obnovila se činnost Akademického odboru i brněnské pobočky a 9. 3. 1946 byla založena i bratislavská pobočka, a to jako „Slovenská zeměpisná spoľočnosť – odbor ČSSZ v Bratislave“ (do jejího čela byl zvolen Jan Hromádka). Ve dnech 29. 10. – 1. 11. 1947 se konal v Praze pátý sjezd Společnosti. Slibný rozvoj její činnosti byl však brzy nato „usměrněn“ nástupem komunistů k moci v únoru 1948. Na vysokých školách proběhly v řadách pedagogů i studentů kádrové čistky. V roce 1950 bylo jako všem spolkům i ČSSZ odebráno vydavatelské oprávnění. Tak zanikla „Knihovna ČSSZ“, v níž od roku 1908 vyšlo 17 svazků (odbor ČSSZ v Brně vydal dokonce 30 publikací). Téhož roku zanikl i „Zeměpisný magazín“, vydávaný v letech 1945–50 pod redakcí Josefa Kunského a Rudolfa Málka. Na stránkách Sborníku, kontrolovaného cenzurou, se musely objevovat ideologicky motivované články (srov. „Význam díla J. V. Stalina pro geografii“, roč. 1953) a proto v něm postupně převládla fyzickogeografická tématika, která nemůže být tolik zatížena ideologickými přístupy. V roce 1950 musel ukončit činnost i Akademický odbor ČSSZ, jenž byl začleněn do tehdejšího Československého svazu mládeže. V roce 1954 byla Společnost přiřazena k  Československé akademii věd (založené v roce 1952) a stala se dobrovolným, avšak výběrovým sdružením vědeckých a odborných pracovníků v oborech geografických věd.

Omezené „tání ledu“ ve 2. polovině 50. let změnilo i situaci v české geografii, do té doby téměř izolované od „západní“ vědy. Až v roce 1956 Josef Kunský a Jaromír Korčák se po řadě let mohli účastnit kongresu Mezinárodní geografické unie IGU v Rio de Janeiru. Ve větších městech začaly vznikat další regionální pobočky ČSSZ, první z nich v Opavě roku 1957. Členové Společnosti se účastnili i na tvorbě národního „Atlasu ČSSR“ (1966, hl. redaktor Antonín Götz), „Atlasu československých dějin“ (1965, hl. redaktor historik hospodářských dějin Jaroslav Purš) i dodnes nepřekonaného mapového souboru „Poznáváme svět“, zmiňme aspoň odpovědného redaktora Jiřího Novotného. Ustálila se i institucionální struktura české geografie. Po neúspěchu v období zakládání ČSAV byl až v roce 1962 z několika menších pracovišť vytvořen Geografický ústav ČSAV se sídlem v Brně a pobočkou v Praze, disponující poměrně velkou finanční a materiálovou základnou, využitelnou i k podpoře Společnosti.

V období “pražského jara” byl v dubnu 1968 obnoven Akademický odbor ČSSZ. Na konec srpna 1968 byl svolán 11. sjezd Společnosti do Olomouce, v důsledku okupace vojsky Varšavské smlouvy byl sjezd odložen a konal se tamtéž o rok později. V návaznosti na vznik československé federace se v roce 1969 oddělila „Slovenská zemepisná spoľočnosť“ a česká část Společnosti změnila svůj název na „Česká společnost zeměpisná“. Z politických i ideologických důvodů se však po třech letech vrátila k předešlému názvu, ač působila jen v Česku. V období politické normalizace, dovršené na českobudějovickém sjezdu v roce 1972, byl jejím předsedou zvolen Miloš Nosek.

V 70. a 80. letech se Společnost zaměřila především na školskou problematiku a na problematiku geografie životního prostředí. Nepodařilo se dokončit i dnes potřebný „Geografický terminologický slovník“ (redigovali jej Vlastislav Häufler a Miroslav Střída). V roce 1978 byl název Společnosti změněn na Československá geografická společnost (ČSGS), podle toho se změnil i název Sborníku. Od přelomu 70. a 80. let začaly pracovat odborné sekce některých geografických disciplín.

V prosinci 1989 se ČSGS, vedená tehdy Václavem Králem, plně přihlásila k politickým změnám a vyjádřila podporu stávkujícím studentům. Připravovaný sjezd ČSGS byl odvolán a místo něj se v listopadu 1990 sešlo mimořádné valné shromáždění, které změnilo název Společnosti na název dodnes platný – Česká geografická společnost. Změny se týkaly i Sborníku, v němž od poloviny 80. let pro svůj velký rozsah přestaly vycházet do té doby pravidelné bibliografie čs. geografické literatury.

Ke 30. dubnu 1993 byl zrušen Geografický ústav ČSAV. Společnost přišla zejména o jeho materiální a organizační podporu. Na počest stého výročí vzniku ČGS se v květnu 1994 v Praze konal jednodenní 18. sjezd. Na něm bylo mj. uděleno čestné členství i několika dříve opomenutým geografům, jakými byli např. J. Kunský, J. Metelka či Julie Moschelesová. Společnost tehdy zvolila i nové vedení, jejímž prezidentem (na tomto sjezdu schválený nový titul) se stal Ivan Bičík a formulovala své základní úkoly do počátku dalšího století činnosti. Další sjezdy v pořadí 19. – 22.) se konaly v Praze (1998), Ústí  nad Labem (2002), Českých Budějovicích (2006) a v Ostravě (2010).  V pořadí 23. sjezd České geografické společnosti bude v roce 2014 organizovat opět Pražská – středočeská pobočka

V srpnu 1994 se v Praze konala úspěšná regionální konference Mezinárodní geografické unie (IGU) za účasti asi 1200 geografů. Hlavní podíl na její organizaci měla Geografická sekce PřF UK v Praze. Za úspěch lze považovat i 2. mezinárodní konferenci Evropské společnosti pro environmentální dějiny v Praze roku 2003 (350 účastníků), kterou organizovala katedra SGRR PřF UK. Byla mj. výsledkem angažovanosti českých historických geografů v zakládání této v Evropě relativně nové vědní disciplíny.

Po roce 1990 Společnost převzala od nakladatelství Academia vydávání časopisu Geografie – Sborníku ČGS. Z mezinárodního a praktického (mj. rešeršního) hlediska bylo důležité zkrácení jeho názvu na „Geografie“ v roce 2010. Za významný úspěch české geografie lze považovat skutečnost, že „Geografie“ byla v roce 2011 zařazena mezi časopisy,  impaktované společností Thomson Scientific. Společnost dále vydává v Nakladatelství ČGS od roku 1991 časopis Geografické rozhledy (5 čísel ročně) a  od roku 2009 i časopis Informace ČGS (2 čísla ročně). Oba časopis jsou zařazeny na seznam recenzovaných vědeckých časopisů. Od roku 2008 vydává ČGS také jednotlivé vědecké monografie v ediční řadě Geographica.

Vybraná literatura:

Drbohlav, D., Kalvoda, J., Voženílek, V. (2004): Frontiers of Czech Geography. In: Drbohlav, D., Kalvoda, J., Voženílek, V. (eds): Czech Geography at the Dawn of the Millenium. Czech Geographic Society, Palacky University in Olomouc, Olomouc, s. 414–421.

Häufler, V. (1967): Dějiny geografie na Universitě Karlově 1348–1967. Universita Karlova, Praha, 421 s.

Jeleček, L. (2004): An Outline of Czech Geography Evolution since the Second Half of the 19th Century until 1980’s: In: Drbohlav, D., Kalvoda, J., Voženílek, V. (eds): Czech Geography at the Dawn of the Millenium. Olomouc, Palacký University in Olomouc, s. 11–22.

Jeleček, L., Chromý, P., Martínek, J. (2007): Vývoj geografie na Univerzitě Karlově v kontextu české geografie od poloviny 19. století. Geografie – SBČS, 111, č. 4, s. 340–367.

Jeleček, L., Martínek, J. (2007): Nástin dějin České geografické společnosti. Klaudyán, 4, č. 2, s. 42–48 (www.klaudyan.cz).

Martínek, J., Martínek, M. (1998): Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové. Libri, Praha, 519 s.

Trávníček, D. (1994): Sto let České geografické společnosti. Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 95 s.

Vitásek, F. (1973): Vývoj moravské geografie. Academia, Praha, 117 s.

Leoš Jeleček, Jiří Martínek

Přehled předsedů ČGS:

1894–1897       Jan Nepomuk Woldřich

1897–1907      Alfred Slavík

1907–1909      František Augustin

1909–1919      Filip Počta

1920–1931      Stanislav Nikolau

1931–1939      Václav Švambera

1939–1945      Stanislav Nikolau

1946–1956      Josef Pohl-Doberský

1957–1960      Ubald Kolařík

1961–1962      Jaromír Korčák (úřadující místopředseda)

1962–1969      Jaromír Korčák

1969–1972      František Nekovář

1972–1975      Miloš Nosek

1975–1976      Otakar Tichý

1976–1978      Jiří Kousal

1978–1981      Jaromír Demek

1981–1984      Václav Gardavský

1984–1990      Václav Král

1990–1994      Václav Gardavský

1994–2006      Ivan Bičík

2006–2014     Tadeusz Siwek

2014–                Bohumír Janský

Název společnosti:

1894–1920      Česká společnost zeměvědná

1920–1939      Československá společnost zeměpisná

1939–1945      Česká společnost zeměpisná

1945–1969      Československá společnost zeměpisná

1969–1972      Česká společnost zeměpisná

1972–1978      Československá společnost zeměpisná

1978–1990      Československá geografická společnost

1990–                Česká geografická společnost

Změny názvu vědeckého časopisu Společnosti

Sborník České společnosti zeměvědné (Sv. 1–26, 1895–1920)

Sborník Československé společnosti zeměpisné (Sv. 27–45, 1921–1939)

Sborník České společnosti zeměpisné (Sv. 46–49, 1940–1944)

Sborník Československé společnosti zeměpisné (Sv. 50–83, 1945–1978)

Sborník Československé geografické společnosti (Sv. 84–96, 1979–1991)

Sborník České geografické společnosti (Sv. 97–100, 1992–1995)

Geografie – Sborník České geografické společnosti (Sv.101–114, 1996–2009)

Geografie (sv. 115 +,  2010 +)

© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.

This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.