Jaké nové informace očekáváte na tomto webu? Podělte se s námi o Vaše názory.
Anketa
Loading ...© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.
This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.
Jaké nové informace očekáváte na tomto webu? Podělte se s námi o Vaše názory.
Loading ...© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.
This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.
Pepa
on 11.08.2010
@ 08:50:
Opakuje se historie? aneb Čím je dnešek podobný situaci v roce 1910?
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=10515
Pepa
on 10.08.2010
@ 07:57:
Je Praha město, okres, nebo kraj? Záleží, co se hodí politikům
http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=672868
Pepa
on 03.07.2010
@ 09:29:
Úvaha o budoucích posunech ekonomické síly ve světě
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomie-uvaha-o-budoucich-posunech-ekonomicke-sily-ve-svete-p57-/p_ekonomika.asp?c=A100702_164357_p_ekonomika_wag
Pepa
on 12.06.2010
@ 16:07:
Uvízli v zemi nikoho. Kartografové vymazali kazašskou obec ze světa
http://zahranicni.ihned.cz/c1-44195220-kartografove-vymazali-vesnicany-ze-sveta
Radim Perlín
on 21.05.2010
@ 12:58:
ad výběžky ČR
Na otázku není jednoznačná odpověď a vždy bude záležet na použitém měřítku sledování, Čím podrobnější měřítko použijete, tím více výběžku podél státní hranice najdete.
V generalizovaném pohledu se za výběžky nezpochybnitelně považují
Ašský, Šluknovský, Frýdlantský, Javornický, Osoblažský
v dalším jsou někdy za výběžky považovány Broumovský a Lanžhotský,
Myslím, že je možné považovat těchto 7 výběžků za hlavní výběžky Česka
V podrobnějším pohledu je pochopitelně malých výběžků mnohem více například namátkou Petrovice u Karviné
Lenka
on 20.05.2010
@ 14:05:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kolik výběžků má ČR a které to jsou?
Jen
on 29.03.2010
@ 13:46:
Krajinný ráz
http://www.krajinnyraz.cz
Pepa
on 25.03.2010
@ 21:50:
Sedm pražských NEJ aneb Neznámý kopec Teleček
http://www.sedmicka.cz/praha/clanek?id=136837
Martin Ouředníček
on 25.03.2010
@ 09:52:
Přečetl jsem si pozvánku pana prezidenta na ostravský sjezd společnosti, ve kterém je zmiňována britská RGS. Bohužel obě dvě společnosti pořádají pravidelně (řeším dilema již čtvrtý rok) své akce ve stejný čas, takže není možné se účastnit sjezdu ČGS a zároveň Annual conference RGS-IBG. Dávám ke zvážení, zda termíny našich konferencí neposunout o pár dní tak, aby vzájemně nekoílidovaly.
Jen
on 08.02.2010
@ 10:58:
projekt Industriální stopy
http://www.industrialnistopy.cz
Jen
on 05.02.2010
@ 11:34:
projekt RePUS
http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/
Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB - CADSES RePUS)
Pepa
on 24.12.2009
@ 22:35:
Jak (ne)funguje otevřený přístup k vědeckým informacím
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-jak-ne-funguje-otevreny-pristup-k-vedeckym-informacim-po2-/p_veda.asp?c=A091223_113220_p_veda_wag
Radim Perlín
on 14.12.2009
@ 11:15:
Kniha - učebnice Česká republika od I. Bičíka nevydává Česká geografická společnost, ale Nakladatelství České geografické společnosti, což je samostatný právní subjekt. Odkaz na ně je zde na webu a tam vám sdělí, jestli je tato učebnice ještě na skladu.
Děkuji také Jenovi za dva odkazy doplním do rozcestníku
Zdravím
Jen
on 14.12.2009
@ 10:52:
projekt České pohraničí po Schengenu
http://www.euborderland.cz
Jen
on 11.12.2009
@ 12:46:
projekt LUCC Czechia
http://www.lucc.cz
Tereza
on 29.11.2009
@ 14:27:
Dobrý den,
jsem studentkou gymnázia v Benešově. Na zeměpis máme mým knihu “Česká Republika” od Bičíka a vydala ji Česká geografická společnost. Bohužel ale tuto knihu nemohu sehnat v žádném knihkupectví ani v antikvariátě. Nevíte, kde bych ji mohla zakoupit?
Děkuji za odpověď.
chlistovak
on 05.09.2009
@ 08:26:
Jj, takto je to lepší.
Radim Perlín
on 31.08.2009
@ 09:35:
Chlístováku, takto sis to představoval?
chlistovak
on 30.08.2009
@ 23:17:
Zdravím,
připomínka nemířila k formátu vlastního PDF souboru, ale k tomu, jakou formou je pověšen na webu. Z odkazu “g09-1-4netrdova” nepoznám nic o textu článku. Musím si ho buď stahnout, nebo si hledat tady v seznamu abstraktů. Bylo by logičtější mít název článku, abstrakt, link na PDF ke stažení u sebe (jako tu je snad u všech webových verzí odborných časopisů), takto je to pro uživatele nepříjemné.
Je přeci cílem to, aby si lidi ten časopis četli… nebo radši ne?
pěkný večer přeje
(věčně nespokojený) chlistovak
Radim Perlín
on 29.08.2009
@ 21:36:
Chlístováku,
já mám zobrazované články v běžném pdf formátu. V jakém formátu to vidíš ty? Starší články se převádějí do pdf a budou také postupně zavěšovány a všechny budou v této rubrice a nikoliv u abstraktů.
Zdravím
chlistovak
on 29.08.2009
@ 14:38:
Tento formát pro články ke stažení je vtip?
“http://geography.cz/sbornik/clanky-z-geografie-12009-ke-stazeni-66/”
Proč nejsou články ke stažení u příslušných abstraktů z daného čísla časopisu?
_____________________________________________________
Spíš by možná neuškodilo sem postupně doplnit ke stažení i starší články, než sem po liché době 3 měsíců dávat jen ty nové.
Jen
on 03.07.2009
@ 09:13:
projekt Krajina domova
http://krajina.zivly.cz
projekt Živel voda
http://voda.zivly.cz
Živly
http://www.zivly.cz
Jen
on 24.06.2009
@ 18:15:
“Lékařská geografie může pomoci monitorovat šíření nemocí,” říká Jiří Preis
http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/58811-lekarska-geografie-muze-pomoci-monitorovat-sireni-nemoci-rika-jiri-preis/
Jen
on 15.06.2009
@ 21:45:
projekt Krajina domova
http://krajina.zivly.cz
projekt Krajina za školou
http://www.krajinazaskolou.cz
projekt Znovuobjevené Krušnohoří
http://www.znkr.cz
INFO o projektech:
Projekt Krajina domova bude sledovat zajímavosti české přírody
http://www.novinky.cz/vzdelavani/171147-projekt-krajina-domova-bude-sledovat-zajimavosti-ceske-prirody.html
ARCHITEKTURA: Krajina za školou
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-krajina-za-skolou-dm8-/p_architekt.asp?c=A080428_103724_p_architekt_wag
Jen
on 21.05.2009
@ 10:05:
Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP
http://www.geolab.cz
Aktivity laboratoře geoinformatiky FŽP UJEP
http://www.geolab.cz/vnitrni.htm
Projekty laboratoře geoinformatiky FŽP UJEP
http://projekty.geolab.cz
Jen
on 13.05.2009
@ 12:43:
Hydrologie a klimatologie
http://floodserv.natur.cuni.cz
Radim Perlín
on 23.04.2009
@ 16:44:
Pro Pavla Bernharda
Jižní oceán (Jižní polární oceán, Antarktický oceán) byl administrativně vymezen Mezinárodní hydrografickou organizací (IHO) v roce 2000.
Pro tento oceán se již dříve používalo označení Antarktický oceán (od roku 1845 do 1953).
Na mapách je Jižní oceán vymezen hranicí 60° j.z.š. a Antarktidou a zhruba sleduje zónu antarktické konvergence (zanořování chladných antarktických vod)
Základní přepočítané a neoficiální hodnoty rozlohy jednotlivých oceánů
dříve nyní
Severní ledový oceán 14,056 mil. km2 14,056 mil. km2
Indický oceán 73,556 mil. km2 68,556 mil. km2
Atlantský oceán 94,243 mil. km2 76,762 mil. km2
Tichý oceán 179,680 mil. Km2 155,557 mil. km2
Jižní oceán 20,327 mil. km2
Celkem 361,535 mil. km2 335,258 mil. km2
Vypracováno podle podkladů dr. Miroslava Šobra, z Katedry fyzické geografie a geoekologie, PřF UK v Praze
Bernhard Pavel
on 22.04.2009
@ 09:16:
Mám dotaz na dělení Světového oceánu. Mají učitelé na ZŠ dělit na 4 oceány (Tichý, Atlantský, Indický a Sev. ledový), nebo na 5 oceánů (i Jižní oceán)?
Děkuji za odpověď.
Radim Perlín
on 16.04.2009
@ 14:03:
Pepo,
těžko reagovat z pozice vědecké společnosti. Je na místě, aby především jednotlivé univerzity velmi pečlivě sledovaly rozhodování Rady vlády pro výzkum a vývoj a metodiku jejího posuzování individuálních výsledků. Zatím je v tom dost guláš a souhlasím s většinou problémů, které uvádíte vy i další autoři. Sami jsme spolu s doc. J. Blažkem vypracovali a předali připomínky k metodice vyhodnocování výsledků prostřednictvím citačních ohlasů. Na druhou stranu je to jediný nástroj, který alespoň trochu “objektivně” umožňuje poměřovat kvalitu vědy v rámci oboru.
Pepa
on 16.04.2009
@ 13:55:
Ještě k citačnímu indexu.
Jak se dívají (humánní) geografové na relevanci citačního indexu? Viz např. Mark Buchanan: Všeobecný princip (Baronet, Praha, 2004, 220 s., ISBN 80-7214-644-0), kapitola 13 - Otázka čísel. Nepřipomíná to (humánním) geografům NĚCO?
P. S.
Svého času se problematikou citačního indexu velmi pěkne zaobíral časopis Vesmír, stejně jako Čs. časopis profyziku. Citace narůstaji až tak nejdříve 1-2 roky po publikaci (obvykle)…
Jinak platí, že každý následný pisatel, zaobírající se jistou problematikou, (pokud si nechce přivodit výtku, že to či ono opomenul) se musí obrnit vším, co k věci bylo napsáno dříve. Pokud mi je ovšem známo, tak v akademických kruzích, kde se počtem citací hodnotí autorova úroveň, je rozšířeno mínění, že nejlépe je psát naprosté nehoráznosti; vůči nim se každý musí vymezit (by nebyl pokládán za blba) a tím pěkně zvyšuje hodnotu zcela neschopného či podvodného autora. Prémie a “služební postup” ho pak neminou. Tak si to přeje vládní komise pro vědu a výzkum, neboť na rozdíl od “nezvažitelných hodnot kvality” je toto exaktní způsob hodnocení: stačí pouhé kupecké počty. Bože, ukažte mi jednu oblast, kde by něco v této zemi nebylo něco téměř úplně zmršeno…. Co se citačního indexu týká, tak nás může těšit jedna věc, že v tom jedeme a mastíme všichni….
Petr A.
on 16.04.2009
@ 10:18:
Pokud je mi známo, žádný oficiální termín ” vyhnání Němců ” z území České republiky , neexistuje. Navíc v té době to bylo Československo. Rovněž tak neexistuje a není nikde oficiálně publikováno zpochybnění termínu “odsun německého obyvatelstva ” z České republiky. Opět - bylo to Československo a navíc jakýkoli termín v tomto směru je sporný.
Občané z pohraničí, vystěhovaní z Československa, nebyli Němci, ale do roku 1939 českoslovenští občané, kteří si většinou při sčítání obyvatelstva v roce 1931 uvedli národnost německou, podle svého mateřského jazyka. Tehdy to nikomu nevadilo. Ale až do třicátých let se spíše cítili být Rakušany, nebo českými Němci. Ono je to spletité, protože když vyšli z vagonů z Osvětimi a jiných koncentráků občané Židé, žijící předtím v Sudetech nebo v Praze (pochopitelně ti, kteří koncentrák přežili) měli německá jména a uměli pouze německy. Ti byli také vystěhováni, aby se to nepletlo. Takže nebyli vyhnáni ani Němci, ani německé obyvatelstvo, ale také Židé, kteří nebyli Němci. Paradoxně se psalo, že všichni byli odsunuti do své vlasti. Ale oni po staletí jinou vlast neměli, než území Českého králoství, později Československa. Chtít tedy nějaký správný termín pro tyto lidi, jako termín hromadného označení, to nejde. Všechny jakékoli názvy a termíny nemají společného paušálního jmenovatele. Proto také nic oficiálního být publikováno nemůže. Benešovy dekrety i jeho projevy hovoří o vylikvidování Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Na všechny se to také nehodí, protože tu žili po staletí také pražští Němci (Kafka, Max Brod, Pavel Eisner). Jim podobní byli také z velkých českých měst , nejen z Prahy, ” vylikvidováni” a odsunuti, ale těžko je nějak nazvat. Znám například dr. Kotrbu, dodnes žijícího v Německu, jehož tatínek byl v Praze velký bojovník proti nacismu ještě v době, kdy se to moc nenosilo, jeho rodina se úzce přátelila s rodinou primátora Zenkla, on sám bojoval v anglické armádě a měl potvrzení o loajalitě, ale chytli ho v jižních Čechách, když byl s manželkou navštívit tetu a marně ukazoval potvrzení, byli oba nahnáni do vagonů a odsunuti , nebo co, jako Němci. Navíc psát o té době, že byli odsunuti nebo vyhnáni Němci také nejde, protože se tehdy nesmělo psát Němci s velkým N, ale němci. Kdybychom psali Němci, tak bychom je rehabilitovali. Navíc se všichni v těch pohraničních oblastech, které se staly součástí říše, stali automaticky občany říše i Češi, kteří zde zůstali. Zvláštní statut měli i Slováci a Maďaři, protože to byly fašistické státy pod ochranou říše.Slováci také po válce likvidovali své Židy, kteří přežili a vrátili se , jako Němce, protože tam proběhla dokonalá arizace majetku, který by museli Slováci vracet. Ještě tu byli Čehůni, to byli Češi vyhnaní z fašistického Slovenska, aby se to nepletlo. Ještě tu byli českoslovenští občané odvlečení po květnu 1945 NKVD do gulagů, těm se říkalo Rusové, ačkoli dostali ve dvacátých letech naše občanství. Pak tu byli ještě českoslovenští občané, kteří během Protektorátu přijali říšské občanství, jako Emanuel Moravec a jiní, těm se to, že jsou vlastně Němci, většinou podařilo zatajit a odsunuti nebyli , ani nespáchali sebevraždu jako Moravec. Je to prostě pěknej maglajz - myslím to názvosloví. Summa sumarum: žádné uzavřené diskuse k tomu neexistují, jen ty neuzavřené. A ty se dají různě zpochybňovat. Čert aby se v tom vyznal,. že? Pěkný den
Radim Perlín
on 14.04.2009
@ 09:59:
Odpověď pro Pepu
O zařazení do konkrétní citační databáze tj SCI nebo SSCI nerozhoduje šéfredaktor, ale pracovníci Thomson Scientific (TS). Podle jakých kritérií nevím, ale lze předpokládat, že mezi tato kritéria patří tématické řazení většiny uveřejněných článků, dalším kritériem je pravděpodobně být tématická příslušnost časopisů, které články uveřejněné v Geografii-Sborníku ČGS citují. Podle těchto kritérií tedy zřejmě měly převahu články a citace ze sociální geografie. Přiznám se, že z mého osobního hlediska je jedno pod jakou „střechu“ byla Geografie-Sborník ČGS zařazena, hlavně že na WoS je.
Radim Perlín
on 10.04.2009
@ 21:55:
Nerozumím vaší otázce. Vámi uvedené pojmy patří do běžného jazyka a jejich používání a i význam závisí vždy na souvislostech. Vaše otázka míří k politickým souvislostem vyhnání - odsunu Sudetských Němců po druhé sv. válce a tím se Česká geografická společnost nezabývá, neřeší a to a nezaujímá k tomu žádné stanovisko.
Radim Perlín, vědecký tajemník ČGS
Alois Michálek
on 10.04.2009
@ 21:30:
Dobrý den. Rád bych se dozvěděl kde je publikováno oficiální znění termínu “vyhnání Němců” z území České republiky. Dále bych rád věděl kde je publikováno oficiální zpochybnění termínu “odsun německého obyvatelstva” z České republiky. Podotýkám, že mě nezajímají neuzavřené diskuse k tomto problému ať již historiků, novinářů, nebo zainteresovaných laiků.
Pepa
on 10.04.2009
@ 12:32:
Jak přijde nesociální část geografie (např. fyzická geografie, kartografie, regionální geografie, …) k tomu, že je Geografie-Sborník ČGS zařazen pouze do SOCIÁLNÍCH citačních databází (Social Science Citation Index, Social Scisearch, Social Science Edition)? Co na tento fakt říká šéfredaktor hydrograf/hydrolog Bohumír Janský?
Jen
on 30.03.2009
@ 15:23:
Školní projekt “Tragická místa paměti”¨
http://www.mistapameti.cz
Radim Perlín
on 30.03.2009
@ 10:58:
Do rozcestníku byly přidány některé další odkazy (Geografické projekty) včetně odkazuů ze staré verze webu. Také diskuze byla plně přenesena na tento web.
.
Roman Matoušek
on 23.03.2009
@ 20:48:
Chválím nový vzhled webu
Radim Perlín
on 23.03.2009
@ 20:19:
Chlístováku, díky za připomínku.
Převod na jiný hosting přinesl některé problémy s přesunem diskuzních příspěvků a nebylo možné automaticky převést všechny příspěvky. Přesto tyto starší odkazy na stránky , které jěště nebyly zařazeny v rozcestníku, se pokusíme ručně doplnit. prosím o trochu tpělivosti. Jinak doufám, že současná podoba stránek bude přehlednější a také graficky lepší.
chlistovak
on 23.03.2009
@ 15:16:
V diskuzi na předchozím zeleném webu byly některé zajímavé odkazy jak na stránky s geografickou tematikou, tak na související témata. Pokud se přesouvala DB pod jiný CMS systém, tak by neměl být problém přesunout i tyto diskuzní příspěvky. Díky.
Pepa
on 27.02.2009
@ 11:37:
Co je Východní Evropa v OSN
http://www.blisty.cz/2009/2/27/art45546.html
Moravák
on 04.02.2009
@ 12:06:
Ekonomická diskriminace Moravy
http://www.moravak.bloguje.cz/760934-ekonomicka-diskriminace-moravy.php
Jirka
on 25.01.2009
@ 11:32:
Geografické listy
http://www.geografickelisty.com
chlistovak
on 21.01.2009
@ 20:00:
Začal vycházet novej časák "Regional
Science Policy and Practice" od RSA, viz info
na webu
http://www.wiley.com/bw/journal.asp?ref=1757-7802&site=1
Jan Č.
on 11.01.2009
@ 12:55:
Jak by Češi reagovali na vznik Romské
republiky? Kdyby mezinárodní společenství
rozhodlo, že na území Čech vznikne samostatná
Romská republika, kterou budou podporovat
finančně Spojené státy zbraněmi a částkou 3
miliard dolarů ročně. Do oblasti bývalých
Čech západní mocnosti nastěhují všechny Romy
ze střední, východní i západní Evropy.
Češi budou deportováni na
zbytkovou Moravu (oblast kolem Vsetína), kde jich
10 milionů bude žít natlačeno v táborech bez
zaměstnání a na hermeticky uzavřeném prostoru
bez povolení ho opustit. Češi budou mít
barevně odlišené, "druhořadé"
občanské průkazy; občany prvního řádu budou
výlučně Romové. Propustky z "pásma
Morava" budou vydávat romské správní
orgány nové středoevropské Romské republiky.
Mezinárodní společenství bude ostře
kritizovat český vypjatý nacionalismus a
xenofobii, jak se "už začátkem roku 2009
začaly projevovat v kritických postojích vůči
Evropské unii," bude zdůrazňovat zejména
francouzský tisk.
Pokud se pan
Mareš a pan David pokusí proti tomu cokoliv
udělat, budou označeni za teroristy - a dobře
americkými zbraněmi vyzbrojená romská armáda
si už zjistí, kde na Moravě bydlí, a usmrtí
je profesionálně mířenými leteckými údery.
Opakovaně bude romská armáda
provádět vražedné razie na území Moravy,
případně do Německa a do Rakouska, kde se
hrstky Čechů budou pokoušet organizovat proti
nové středoevropské Romské republice odpor.
Romská republika zahájí totální válku proti
Rakousku, kde usmrtí tisíce civilistů ve snaze
zlikvidovat tamější českou emigrantskou
organizaci. Při jedné agresivní vojenské razii
pozemními vojsky na zbytkovou Moravu se ženy a
děti ukryjí v jakési škole. Pan Mareš a pan
David se zoufale pokusí na postupující romské
tanky z té školy vystřelit, a romská tanková
brigáda školu s civilisty srovná se zemí.
Mezinárodní obhájci
středoevropské Romské republiky budou
zdůrazňovat, že Romská republika má právo
hájit se proti českému terorismu. Činy pana
Mareše a pana Davida emfaticky odsoudí mluvčí
romského ministerstva obrany v Praze.
http://www.blisty.cz/art/44671.html
Finrod Felagund
on 04.01.2009
@ 12:17:
Autonomie Cikánů-Romů v severním Česku
Kdybych mohl, tak bych např. samostatnou
Republiku Chanov (třeba pod záštitou EU)
přivítal a klidně okamžitě uznal. Víte
proč? Rázem by obyvatelé Republiky Chanov
nebyli českými občany a nemohli by se tak
volně pohybovat po ČR a například se věnovat
trestné činnosti. Je třeba se na věc koukat
logicky a ne ideologicky.
Mimoto bychom
mohli říct, že občané Republiky Chanov nejsou
součástí EU ani SIS (Schengensky prostor), tím
pádem je pro ně vyžadováno platit vízum (60
EUR za vstup + pozvání), neměli by nárok ani
na rozpočet ČR, ani na rozpočet EU, museli by
začít makat a něco dělat sami. Pro tento
účel by museli otevřít hranice obyvatelům EU,
EEA (EHS), US a podobně, ale EU by vůči nim
měla vízový režim. Proč ne? Tím by se zabilo
několik much jednou ranou, a sice: Romové v
Chanově by konečně začali pracovat, měli by
zároveň svůj stát, kam by si mohli sestěhovat
své příbuzné a nebyli by oprávněni naprosto
legální cestou k jednoduchému pohybu po území
EU. Co víc byste si přál? A totéž se dá
udělat s Kosovem.
http://www.nekorektne.com/2008/02/kosovo-ven-srbov-neilte-se-zbyten-prosm.html
Ivan Pilný
on 06.12.2008
@ 11:11:
Opojení mapami
http://www.neviditelnypes.lidovky.cz/p_spolecnost.asp?c=A081205_115036_p_spolecnost_wag
Leszek
on 29.11.2008
@ 11:01:
více než Právo EU a více než Schengenská
dohoda?
Bierutův dekret z roku 1948
tykající se Ziegenhals/Głucholaz, byl vlastně
dohodou polsko-československou o průjezdu tímto
městem bez vystoupení z vlaku. Bohužel i na
české straně došlo k pozapomění zrušit tuto
dohodu (dekret) více viz:
Nová
zastávka v Głuchołazích možná nebude
http://www.zelpage.cz/zpravy/5827
Przystanek
w Głuchołazach może nie powstać
http://www.radio.opole.pl/?kat=wiadomosci_wiecej&id=23603
Dekret
Bieruta przeszkodą w budowie stacji
http://www.nto.pl/apps/pbcs.dll/article?AID=/20080305/POWIAT02/778396320
Leszek
on 29.11.2008
@ 11:00:
cestovní styk s Polskem (str. 106:)
Je celkem pochopitelné, že polský vývoj v roce
1989 naháněl československým komunistům
hrůzu a tak nepřekvapí, že vůbec
nepospíchali s jakýmkoli odbouráváním
bariér. Skutečně absurdní je však
skutečnost, že volný styk s Polskem nebyl
zaveden dokonce ani po pádu komunismu v
Československu. Podle tvrzení profesora Jacka
Balucha (Rozmluva autora s prof. Baluchem v
Krakově v roce 1998.), polistopadového polského
velvyslance v Praze, se proti otevření hranic
postavil tehdejší federální ministr financí
Václav Klaus, přičemž to zdůvodnil obavami z
přílišného vývozu předmětů denní potřeby
z Československa. Takové obavy ovšem už tehdy
vůbec nebyly na místě, nehledě na to, že u
liberálního ekonoma působí podobný argument
přinejmenším zvláštně. Plné obnovení
volného styku nastalo teprve s platností od 27.
května 1991. (Sdělení FMZV č. 322/1991 Sb. -
text dohody tamtéž. Dohoda o zrušení vízové
povinnosti mezi Polskem a Československem byla
podepsána v Českém Těšíně 19. 5. 1991 a
nahradila formálně stále ještě platnou dohodu
z roku 1977, kterou ovšem v té době
Československo již deset let nedodržovalo.)
Malý pohraniční styk pro všechny občany
bydlící v pohraničním pásmu byl mezi Českou
republikou a Polskem obnoven teprve s platností
od 19. února 1996. Sdělení MZV č. 187/1996 Sb.
Dohoda o malém pohraničním styku byla
podepsána 17. 1. 1996. Vstupem této dohody v
platnost pozbyla formálně platnost už dávno
nepoužívaná dohoda z 4. 7. 1959 (č. 99/1960
Sb.) a dodatkový protokol k ní podepsaný 24. 5.
1985.)
Rychlík, Jan: Cestování do
ciziny v habsburské monarchii a v
Československu: pasová, vízová a
vystěhovalecká politika 1848-1989. Ústav pro
soudobé dějiny AV ČR, Praha, 2007, 259 s. ISBN
978-80-7285-081-5
Jen
on 28.11.2008
@ 14:30:
keltská místní jména
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B7E4AC97689BF202C12574C8004B0372
Jen
on 21.11.2008
@ 12:10:
Databáze dlouhodobých změn využití ploch
Česka (1845 – 2000)
http://www.lucc.ic.cz