Logo

Diskuze

Jaké nové informace očekáváte na tomto webu? Podělte se s námi o Vaše názory.

Přidat příspěvek

171 příspěvků k “Diskuze”


  1. Radim Perlín
    on 12.12.2016
    @ 14:21

    Odpověď zaslána na e-mailovou adresu.
    Radim Perlín


  2. Mgr. Marek Jakubec
    on 09.12.2016
    @ 09:55

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaká je klasifikace jezer v ČR? Jestli se tam zařazují i uměle zatopené sníženiny (lomy, pískovny atd.)
    Děkuji, Marek Jakubec.
    P.S.:prosím o odpověď na mailovou adresu.


  3. Radim Perlín
    on 29.03.2016
    @ 10:26

    Pro STOLDA
    Viděl jste někdy úmrtnostní tabulky a tabulky naděje dožití? Toto je stránka vědecké společnosti, kde platí fakta a nikoliv dojmy. Nemáte pravdu.


  4. Stolda
    on 28.03.2016
    @ 09:31

    Už nemohu poslouchat bláboly o prodlužování věku. Kdo jsou dnes ti lidé osmdesáti a více letí? Jsou to lidé, kteří vyrůstali na začátku minulého století a hlavně v čistém životním prostředí , jedli zdravé potraviny ,a bez stresů dnešní doby. Poválečné ročníky se zdravotně zhuntovali při šturmování v budování socialismu. Dnes vidíme kdo nejčastěji umírá. Lidé kolem šedesátky. Samá rakovina a infarkty. Vše je zmanipulováno jen aby se mohl prodlužovat ODCHOD DO DŮCHODU !!!!!!


  5. Luboš Mrkva
    on 18.11.2015
    @ 16:32

    Dobrý den,
    doporučuji kontaktovat paní RNDr. Danu Fialovou na mailu: dana.fialova@natur.cuni.cz . Určitě Vám ráda se vším pomůže.


  6. Sára M.
    on 07.10.2015
    @ 21:37

    Dobrý den,
    snažila jsem se kontaktovat vedení uvedené v kontaktech ohledně členství v ČGS, nedaří se mi ale s nikým spojit, můžu poprosit o nějaký kontakt, kdo by mi mohl pomoci a byl dostupný? Děkuji moc,


  7. Zhanna
    on 27.08.2015
    @ 09:36

    Dear Sir or Madam,

    My name is Zhanna, i am Secretary of the Kazakh Geographic Society.

    Our society is aim to popularize science and geography, active life-style, adventures and travels.

    We would be glad to sign with you an agreement on cooperation. It would be great to organize common projects in different directions, different expeditions, including international ones.

    Thank you for your attention,
    Zhanna.


  8. petr Tůma
    on 11.04.2014
    @ 13:14

    Vážení, zrovna poslouchám v ČT 24 eurokomisaře Štefana Fuhleho, a opakovaně použil na jeho tiskové konferenci název Moldavsko….
    Co s tím? myslel jsem, že je to odborník…..
    Děkuji za radu, kde mu mužeme věc vysvětlit.
    Petr Tůma


  9. Pro Petr Čechmana
    on 07.02.2014
    @ 18:09

    Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979.

    Seriál vycházel v časopise Přírodní vědy ve škole kolem let cca 1983/84.


  10. Radim Perlín
    on 04.02.2014
    @ 15:22

    Pro Petr Čechmana:
    podle vyjádření doc. Vilímka se můžete s důvěrou obrátit na mapu a text Geomorfologické členenie SSR a ČSSR” , vydala Slovenská kartografia, Bratislava, 1986. Jsou zde geomorfologické jednotky i kóty.
    Případně tato tematika bude nepochybně ve velkém Atlasu SSR, který vyšel v nulté dekádě na Slovensku a byl předlohou pro atlas životního prostředí Č, který byl ukončen před několika lety u nás.
    Přeji vám mnoho zdaru.


  11. Radim Perlín
    on 01.02.2014
    @ 15:28

    Pro pana Čechmana:

    Zkusím zjistit u kolegů geomorfologů a dám vědět
    Zdravím


  12. Čechman Petr
    on 01.02.2014
    @ 10:19

    zajímám se teoreticky i aktivně geomorfologií ČR a SR, nemohu sehnat informace o některých geomorfologických celcích SR, týká se to zejména kotlin a úvalů a to především informací o jejich nejvyšších kótách, jejich názvu a umístění na mapě a v terénu. Nevíte kde by bylo možno tyto informace získat. Děkuji


  13. Mitteleuropa
    on 29.07.2013
    @ 06:05

    Kam patří Rumunsko? Do střední Evropy? Na Balkán? Do Podunají? Do Karpatska (Karpatenland)?

    zde:

    Hans-Dietrich Schultz: Rumänien: ein „Land“? Und wohin „gehört“ es? Raumkonstruktionen der deutschsprachigen Geographie des19./20. Jahrhunderts. Potsdamer Geographische Forschungen, Band 23, Potsdam, 2002.


  14. Mitteleuropa
    on 29.07.2013
    @ 06:03

    Mitteleuropa
    http://www.mitteleuropa.de


  15. Několikery podoby střední Evropy
    on 24.07.2013
    @ 18:31

    Central Europe 2013
    http://www.central2013.eu


  16. Několikery podoby střední Evropy
    on 24.07.2013
    @ 15:14

    Několikery podoby střední Evropy – 1. část. Existuje vůbec něco takového v době Evropské unie?..
    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2932011


  17. Radim Perlín
    on 23.07.2013
    @ 16:28

    Odpověď pro Milana Harmáčka na téma vymezení střední Evropy. Jedná se o politické (socioekonomické) vymezení regionu, nikoliv fyzickogeografické.

    Střední Evropa – vymezení
    Není ustálené, proto se také stále (či převážně) uvádí s malým s – střední Evropa nikoli Střední Evropa. Vymezení je ovlivněno především historicko-kulturním a bezpečnostním (geopolitickým) kontextem.
    základní koncepce:
    „most“ mezi Západem a Východem, „Mitteleuropa“ z pohledu zájmů Německa, „evropská periferie“
    v historii posun na mapě ze západu na východ a zpět
    nejširší vymezení : Německo, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Jižní Tyrolsko, Švýcarsko , Bosna a Hercegovina jako součást Rakouska-Uherska; maximálně ještě Srbsko a Rumunsko, resp. Sedmihradsko
    nejčastěji vymezení i: území bývalého Rakouska-Uherska s Polskem, ale bez Sedmihradska, Bosny a Chorvatska
    často (nyní): Visegrádská skupina
    nejužší: Česko, Slovensko, Maďarsko
    Někteří autoři již považují termín za historický, nyní irelevantní, je nutné ho používat v příslušných kontextech, tedy historickém, geopolitickém, kulturním a sociálně-ekonomickém, a tudíž v různém vymezení.
    Viz více např.
    Cabada (2000), Dančák (2002, 2004), Hnízdo (2002), Křen (2005)
    http://www.globalpolitics.cz/clanky/geopoliticke-vize-stredni-evropy-promeny-chapani-pojmu-%E2%80%9Cstredni-evropa%E2%80%9C-a-jejich-dusledky

    Jiří Tomeš


  18. Radim Perlín
    on 22.07.2013
    @ 13:12

    pro pana Milana Harmáčka

    Přesné a jednoznačné vymezené tohoto pojmu bezpochyby neexistuje, stejně tak jako neexistuje definice západní Evropy a nebo třeba jižní Moravy. Navíc střední Evropa není jednoznačně definována jedním politickým (správním) útvarem.
    Vymezení bude vždy účelové a bude vycházet z podmínek a potřeb, pro které se vymezuje. Lišit se dále bude také podle toho, zda-li se jedná o vymezení fyzickogeografické, tedy na základě přírodních podmínek, nebo o vymezení sociogeografické nebo dokonce politické vymezení regionu.
    Podrobnosti zjistím u našich regionálních geografů, ale nevím, jestli jsou na mailech.
    Srdečně zdravím


  19. Milan Harmáček
    on 22.07.2013
    @ 12:55

    Dobrý den,
    uctivě prosím o vysvětlení definice pojmu “Střední Evropa”.
    Výklady se velmi různí….
    Děkuji
    Srdečně zdravím
    Milan Harmáček


  20. Radim Perlín
    on 16.07.2013
    @ 12:20

    Nějak mi utekly dotazy anonyma. Zaprvé nevím, že bychom si potykali a za druhé je nutné na přednáškách poslouchat souvislosti. Okresy jako jednotky veřejné správy neexistují, okresy jako administrativní jednotky existují. Vymezení periferie je vždy (jako mnoho jiného v geografii) otázka řádovosti. Z hlediska Česka je Bruntálsko periferie, z hlediska Bruntálska je periferie Jesenicko, nebo třeba Osoblažsko.
    Je hezké, že si přednášky nahráváte a pak věšíte na web, ale ještě lepší je se látku naučit. Pokud s tím máte problém, přijďte na konzultaci.


  21. to: Radim Perlín
    on 02.06.2013
    @ 15:22

    Další příklad. Periferní geografové nejdřív definují Bruntálsko jako dojížďkový region a poté se u zkoušek studentů ptají, co je periferie Bruntálska (definovaného výše). Jako odpověď by chtěli slyšet “Osoblažsko” přesto, že Osoblažsko do onoho dojížďkového regionu nepatří. Kolik studentů takto již vyhodili od (státních) zkoušek??


  22. to: Radim Perlín
    on 02.06.2013
    @ 15:09

    Příklady geograficke, nenovinářské aneb Jak přednášející na Přf UK matou studenty:

    Radim Perlín přednáší Regionální rozvoj (Reg-Roz), kapitolu členění Česka. Na začátku přednášky řekl, že “okresy nejsou”. V půlce přednášky řekl, že okresy stále existují. Na konci přednášky zase prohlásil, že okresy v Česku nejsou.
    Radime, máme tě nahraného.

    Martin Hampl ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Hampl ) na přednášce označil kraje v Česku z roku 1960 pouze jako “bývalé kraje” a kraje z roku 1949 jako “bývalé bývalé kraje”.


  23. Radim Perlín
    on 30.05.2013
    @ 13:07

    Zlínsko:

    novináři mohou použít pohjem jaký chtějí a v jakém kontextu je text napsán. U dobrého novináře by mělo být z kontextu jasné o jaké vymezení se při použití slova Zlínsko jedná. U špatného novináře to poznat není.
    V odborném (vědeckém textu) je nedefinovaný, tedy přesně neurčený pojem, hrubou chybou.
    Jinak Zlínsko chápu jako Zlínský kraj bez Vsetínska, tedy jako neurčitý šiřeji pojatý region.


  24. to: Matouš Čížek
    on 27.05.2013
    @ 15:34

    Cau Matousi, geografove a statistikove (a novinari) si vzdycky vymezi svuj region tak, posunouaby jim vyslo to, co chcou dokazat. To je cele tajemstvi.

    Napr. co znamena “novinarska zkatka” Zlinsko? Proc geografove vetsinou nepouziji plny nazev regionu? Jelikoz jim to vyhovuje!:

    Zlínsko:
    okolí Zlína?, děkanát Zlín?, politický okres Zlín?, soudní okres Zlín, správní okres Gottwaldov (1949-1960)?, Region Zlínsko, svazek obcí v okresu Zlín?, okres Zlín?, správní obvod obce s rozšířenou působností Zlín?, správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Zlín?, Zlínský kraj?, Gottwaldovský kraj?, pohraniční region Zlínsko (dle Hampla)?


  25. Matouš Čížek
    on 17.04.2013
    @ 21:45

    Dobrý den, ve svém volném čase se zajímám o různé zeměpisné zkutečnosti a údaje. Moje mladší sestra, studentka gymnázia, za mnou přišla s otázkou ohledně řazení státu světa dle rozlohy. Položila mi konkrétní otázku: “Kolikáté jsou Spojené státy americké, v pomyslném žebříčku států, dle rozlohy?” Na tuto otázku jsem ji odpověděl, že třetí po prvním Rusku a Kanadě, za nimi že je Čína.
    Ona mi na toto sdělila, že oni se učili, že třetí v tomto žebříčku je právě Čína a Spojené státy až čtvrté, což jsem slyšel poprvé. Dokonce, že prý jí to paní profesorka opravila, jako chybu v testu, když měla USA jako třetí “největší” stát světa.
    Po pečlivém hledání na různých internetových portálech, atlasech a jiných zdrojích údajů ohledně této problematiky, jsem nedošel k jednoznačnému závěru. Všude jsou různé údaje, což je asi způsobeno tím, že si státy různá území různě počítají. Wikipedie a internetové zdroje uvádí většinou USA, jakožto 3. největší stát světa, to jsem našel i na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (ačkoliv velikost USA je zde udána menší než Číny, přesto je Čína napsána jako 4. největší na světě). S jinými čísly tento fakt potvrzují i statistiky OSN. Ale podle prostých čísel ve Školním atlase, je USA až 4. za Čínou.
    Mám tedy na Vás konkrétní otázky. Který stát je 3. největší stát, dle rozlohy, na světě? Kterými údaji bych se měl řídit (mají směrodatnou a především nejvyšší váhu v zeměpise, jako předmětu) a proč? Existuje nějaký institut, který se rozlohou států (či jinými zeměpisnými údaji) zabývá?


  26. Lukáš Marek
    on 14.04.2013
    @ 20:45

    Dobrý den,
    moc Vám děkuji za podrobné vysvětlení.
    Můžu tedy tento “problém” vyřešit tvrzením, že ve Slovníku spisovné češtiny je chyba? Je-li tam název napsán počeštěle Apeniny a výslovnost uvedena “italsky” Apenyny. Vlastním 3. vydání z roku 2003.

    Děkuji
    Lukáš Marek


  27. Radim Perlín
    on 27.03.2013
    @ 15:03

    pro Lukáše Marka
    V italštině naše tvrdé “y” v psané podobě neexistuje – jedině u vypůjčených slov z jiných jazyků (il babysitter apod.). Měkké “i” následující po souhlásce “n” se bude vždy číst tvrdě, takže i italsky Penisola appenninica se bude vyslovovat jako “penysola apenynyka” a Appennini jako “apenyny” (v italštině s krátkým zastavením na zdvojených souhláskách).

    Čeština si ale přizpůsobuje výslovnost a počešťuje názvy a to i v tomto případě.
    Psalo-li by se Appennini italsky, pak by se muselo i italsky tvrdě vyslovovat, protože se ale píše počeštělá forma ve slově Apeniny, použije se i měkká výslovnost.
    Na základě informace Anny Hutňanové, Filosofická fakulta UPOL

    Zdravím
    Radim Perlín


  28. Radim Perlín
    on 26.03.2013
    @ 15:20

    pro Lukáše Marka
    no to jste mě tedy překvapil, nevím a nikdy jsem to neslyšel, ale pokusím se na to získat kvalifikovaný názor.
    Zdravím


  29. Lukáš Marek
    on 26.03.2013
    @ 14:23

    Dobrý den,
    během své pedagogické praxe jsem byl studenty sexty osmiletého gymnázia upozorněn, že podle Slovníku spisovné češtiny je správná výslovnost názvů Apeniny a Apeninský poloostrov s “y” (třídu na to upozornila učitelka ČJ). Nahlédl jsem tedy do slovníku a opravdu je zde psána výslovnost [apenyny] a [apenynský] poloostrov.
    Vždy (od základní po vysokou školu) jsem však slyšel pouze výslovnost s měkkým “i”, což jsem do této doby považoval za správné. I ostatní zeměpisáři, kterých jsem se ptal neměli o výslovnosti s “y” ponětí.
    Chci se proto zeptat jak to s těmi Apeninami je. Opravdu by se měla správně používat výslovnost s “y”

    Děkuji za odpověď
    Lukáš Marek


  30. Radim Perlín
    on 24.10.2012
    @ 13:40

    to Giorgis Hadzilacos

    This information should be on Czech Office For Surveying, Mapping And Cadastre (Cosmc) in department Information and ordering of maps and digital cartographic products.

    Try to conntact Ms. Renata Nováková
    Land Survey Office
    CZ -182 11 Praha 8, Pod sidlistem 9
    Telephone: +420 284 041 605
    Fax: +420 284 041 416
    e-mail: renata.novakova@cuzk.cz


  31. Giorgis Hadzilacos
    on 23.10.2012
    @ 16:10

    Dear sir/madam,

    I am seeking to obtain digital elevetation terain information for the Chech Republic. WOuld you be able to recommend me which is the most appropriate organisation to contact?

    Thanks in advance for your help,
    Giorgis Hadzilacos


  32. Radim Perlín
    on 08.10.2012
    @ 20:31

    pro TER
    Z hlediska členění světa na kontinenty existují v této části světa pouze dva kontinenty – Severní a Jižní Amerika. Hranici mezi nimi tvoří nejužší místo Panamské šíje (jihovýchodně od Panamského průplavu). Geologové tuto hranici dále zpřesňují a vedou jí po linii, kde byly tyto kontinenty v minulosti odděleny, tj. dnes po linii Darienský záliv – záliv Urabá – kolumbijská řeka Río Atrato – Río San Juan.

    Fyzičtí geografové vymezují Střední Ameriku na severu Tehuantepeckou šíjí a na jihu Panamskou šíjí. Z hlediska dělení na kontinenty patří tedy celé Mexiko do Severní Ameriky. Při bližším členění (o úroveň níže než dělení na kontinenty) patří převážná část Mexika do Ameriky Severní a jižní část Mexika (na jih od Tehuantepecké šíje) do Střední Ameriky.

    Z hlediska integračních seskupení pak Mexiko v současné době náleží do spolku NAFTA. Z hlediska geopolitického je Mexiko považováno za vůdčí stát regionu Střední Amerika a Karibská oblast.

    Prof. M. Janský


  33. Radim Perlín
    on 05.10.2012
    @ 20:12

    Pro Dominiku Jandovou
    Časopis Informace ČGS dostávají v tištěné podobě všichni řádní členové České geografické společnosti. Takže se můžete stát členkou společnosti a budete dostávat časopis tištěný a k tomu ještě i Geografii (vědecký časopis naší společnosti).
    Přihlásit se můžete u dr. Dany Fialové Danafi@natur.cuni.cz, nebo si můžete stáhnout přihlášku v rubrice Poplatky a přihlášky zde na webu (vpravo ve sloupci Informace o ČGS).
    Pokud máte zájem pouze o jedno číslo, tak se také spojte s Dr. Fialovou, pokud máme na skladu ještě omezený počet výtisků starších čísel, můžeme vám jedno číslo poskytnout.
    Zdravím


  34. to Ter
    on 05.10.2012
    @ 11:17

    Luzoamerika: http://pl.wikipedia.org/wiki/Luzytoameryka


  35. to Ter
    on 05.10.2012
    @ 11:15

    a ještě pojmy: Hispanoamerika,


  36. to Ter
    on 05.10.2012
    @ 11:13

    najdi si (třeba na wikipedii) pojmy: kontinent, světadíl, Amerika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Střední Amerika, Latinská Amerika, Iberoamerika:
    http://cs.wikipedia.org


  37. Dominika Jandová
    on 05.10.2012
    @ 07:44

    Dobrý den,

    je možné nechat si zaslat tištěnou podobu časopisu Informace o ČGS?

    Děkuji za odpověď.
    Jandová


  38. Ter
    on 02.10.2012
    @ 13:56

    Dobrý den,
    doufám, že se mi podaří správně položit otázku. Co přesně označuje termín “Střední Amerika” ?
    Prameny, které jsem našla hovoří o různém počtu kontinentů (4-7) i o rozdílu mezi pojmy kontinent- světadíl, žádná z verzí však Střední Ameriku neuvádí. Znamená to tedy, že Střední Amrika není kontinentem ani světadílem, co potom tedy tento název označuje?
    Jedná se o platné označení geografické oblasti s vymezenými hranicemi, které uznává nějaká norma, nebo jde o čistě laické označení a Mexiko řadíme správně do Severní Ameriky?
    Která instituce tyto názvy určuje?
    Je Mexiko severoamerický stát, nebo středoamerický stát?
    Děkuji Vám mnohokrát za odpověď


  39. Linda
    on 14.12.2011
    @ 14:25

    Debata o Jaromiru Korcakovi. Zde: http://krystlik.blog.cz/1112/ostruvek-demokracie-v-evrope-3


  40. chlistovak
    on 22.11.2011
    @ 11:28

    Článeček k tématu “Atlasu krajiny”, stále je na skladě a čeká se…

    Státu leží na paletách už rok bez užitku 53 milionů
    http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=721056


  41. Radim Perlín
    on 03.11.2011
    @ 14:11

    Pro Terezu a její dotaz z 18.8. 2011.

    Časopis Geografie i knihy (monografie) vydávané Českou geografickou společností v edici Geographica jsou od listopadu v prodeji v knihkupectví Karolinum a v knihkupectví Academia na Václavském nám a na Národní třídě.


  42. Radim Perlín
    on 05.09.2011
    @ 11:36

    Odpověď pro Richarda Boukala

    Po konzultaci s dr. J. Tomešem, členem Názvoslovné komise sděluji, že oficiální politický název tohoto státu je Republika Jižní Afrika (Republic South Africa) a geografický název je Jihoafrická republika Srovnejte politický název našeho státu – Česká republika a geografický název – Česko

    S pozdravem


  43. Richard Boukal
    on 04.09.2011
    @ 21:00

    Dobrý den, zeptal bych se jak je to s názvem JAR, jaký je oficiální název (jestli Jihoafrická republika nebo Jižní Afrika).


  44. Radim Perlín
    on 18.08.2011
    @ 22:39

    Terezo, díky za dotaz

    Uplatnění Geografie ve vědeckých knihkupectvích řešíme pravidelně, ale nedaří se nám to tam prosadit, resp. podmínky knihkupců a nakladatelství jsou takové, že to není moc výhodné. Prodej do komise apod. Ale v září se na to podíváme znova. Zkusíme s Vítkem Jančákem v tom něco dalšího podniknout.
    Lepší stránky budou tehdy, až na to budeme mít peníze. Zatím je to dělám sám, doplňuji, aktualizuji, upravuji,jak stíhám a také jak to umím. Nechcete se tomu třeba věnovat vy? Odměna žádná nebo malá, potřeba entusiasmu velká.
    Bohužel ČGS je chudá organizace, která platí Geografii, Rozhledy a také Informace ČGS a na provoz nebo další služby už prostě nemáme peníze.
    Potřebovali bychom více členů ČGS (nyní asi 500) a větší roční příspěvky od členů. Ale to není dost dobře možné.


  45. Tereza
    on 18.08.2011
    @ 14:07

    Preji pekny den,
    mam dotaz na PR Sborniku CGS, konkretne na sireni mimo kruhy akademicke. V knihkupectvi Karolinum v Celetne ulici je mozno sehnat kdejaky akademicky casopis vydavany jak na UK nebo AV, tak i mimo tyto struktury. Bohuzel nas casopis tam neni. Coz moc nechapu, kdyz si vezmu, ze momentalne se jedna o casopis s nejvyssim IF v ramci socialnich ved v Cesku. Myslim, ze tento casopis by mel byt volne dostupny jak v knihkupectvi Karolinum, tak v knihkupectvi Academia na Vaclavskem namesti, ktere ma vylozene sekci – akademicke casopisy. Napr. po vzoru casopisu Cesky lid, ktery sezenete bez problemu na mnoha mistech. Dekuji za vyslechnuti a verim, ze se Sbornik dostane i mimo georgaficke knihovny.

    A druhy dotaz se tyka techto stranek, ktere jsou bohuzel v zalostnem stavu. Je mozne je zprovznit na profesionalni urovni v ceske a anglicke jazykove mutaci tak, aby byly mnohem vice uzivatelsky pohodlne? Napariklad archiv clanku s mozhosti je stahnout v pdf, s abstrakty, atd. äneb klasicky standard.
    Dekuji TK


  46. Vítězslav Adamec
    on 03.08.2011
    @ 20:01

    Děkuji za odpověď.
    Myslel jsem to tak, že jsem již četl množství vyjádření v médiích k situaci na Šumavě od vědců z mnoha různých oborů, např. i z naší fakulty, nikde však žádného geografa, ať už přírodovědného nebo jistě i socioekonomického zaměření. viz např. http://www.jcu.cz/Members/bumbova/aktualni-tema-vyjadreni-vedcu-k-situaci-v-narodnim-parku-sumava ..nebo http://zpravy.idnes.cz/kacejte-na-okraji-sumavy-srdce-parku-si-s-kurovcem-poradi-radi-vedci-1px-/domaci.aspx?c=A110801_094546_domaci_jj


  47. Radim Perlín
    on 01.08.2011
    @ 23:14

    Nevím proč dotaz zmizel, já jako editor jsem ho nemazal, ale ani mi nepřišla hláška, že by tady byl.
    K Šumavě: geografická obec zcela určitě nemá jedinný názor a asi by ani mít neměla. Proč taky? Názor na Šumavu mám například já, ale nedělám si patent na rozum.
    1, Problém Šumava je politická a nikoliv odborná kauza.
    2. Jedná se o rozhodování mezi dlouhodobým rozvojem Šumavy v řádu desítek let nebo krátkodobým opatřením.
    Přiměřený rozvoj podnikatelských aktivit na Šumavě je nutný, zelení fundamentalisté nemají pravdu, na druhou stranu drancovat Šumavu ve jménu okamžitého prospěchu také nelze.
    Šumava potřebuje toleranci a diskuzi nikoliv vzájemné šarvátky a boje. Na vině jsou obě strany. Ministr Chalupa jmenováním Stráského ředitelem NP podpořil velmi jasně jednu stranu sporu. Stráský je pro aktivisty něco jako rudý hadr pro býka.
    Nesmyslná a zbytečná blokáda, když aktivistům nedala za pravu ani ČIŽP a ani soudy je také jenom a jenom provokace.


  48. Vítězslav Adamec
    on 01.08.2011
    @ 18:38

    Včera jsem zde vznesl dotaz a dnes již zde není…malinko podezřelé, ale tak tedy ho kopíruji znovu:
    ” Dobrý den,
    rád bych se zeptal, zda má geografická komunita nějaký společný názor na právě probíhající události na Šumavě či opět jako vždy stojí mlčenlivě stranou ač je to téma, ke kterému i (a možná především) geografové by měli mít co říci.
    Děkuji jako student geografie za odpověď :-)


  49. Radim Perlín
    on 29.06.2011
    @ 00:43

    Díky za velmi dobrou zprávu pro geografii


  50. Jan Kofroň
    on 28.06.2011
    @ 21:14

    Tak nám vyhlásili impakty na rok 2010 – Geografie 0,787 (43/65)


  51. chlistovak
    on 18.12.2010
    @ 21:32

    Aneb co z následující přednášky platí pro geografické vzdělávání?
    http://www.youtube.com/watch?v=zDZFcDGpL4U&feature=channel

© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.

This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.