Jaké nové informace očekáváte na tomto webu? Podělte se s námi o Vaše názory.
Facebook ČGS
Geografická bibliografie – Geobibline
Anketa
Loading ...© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.
This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.
Linda
on 14.12.2011
@ 14:25:
Debata o Jaromiru Korcakovi. Zde: http://krystlik.blog.cz/1112/ostruvek-demokracie-v-evrope-3
chlistovak
on 22.11.2011
@ 11:28:
Článeček k tématu “Atlasu krajiny”, stále je na skladě a čeká se…
Státu leží na paletách už rok bez užitku 53 milionů
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=721056
Radim Perlín
on 03.11.2011
@ 14:11:
Pro Terezu a její dotaz z 18.8. 2011.
Časopis Geografie i knihy (monografie) vydávané Českou geografickou společností v edici Geographica jsou od listopadu v prodeji v knihkupectví Karolinum a v knihkupectví Academia na Václavském nám a na Národní třídě.
Radim Perlín
on 05.09.2011
@ 11:36:
Odpověď pro Richarda Boukala
Po konzultaci s dr. J. Tomešem, členem Názvoslovné komise sděluji, že oficiální politický název tohoto státu je Republika Jižní Afrika (Republic South Africa) a geografický název je Jihoafrická republika Srovnejte politický název našeho státu – Česká republika a geografický název – Česko
S pozdravem
Richard Boukal
on 04.09.2011
@ 21:00:
Dobrý den, zeptal bych se jak je to s názvem JAR, jaký je oficiální název (jestli Jihoafrická republika nebo Jižní Afrika).
Radim Perlín
on 18.08.2011
@ 22:39:
Terezo, díky za dotaz
Uplatnění Geografie ve vědeckých knihkupectvích řešíme pravidelně, ale nedaří se nám to tam prosadit, resp. podmínky knihkupců a nakladatelství jsou takové, že to není moc výhodné. Prodej do komise apod. Ale v září se na to podíváme znova. Zkusíme s Vítkem Jančákem v tom něco dalšího podniknout.
Lepší stránky budou tehdy, až na to budeme mít peníze. Zatím je to dělám sám, doplňuji, aktualizuji, upravuji,jak stíhám a také jak to umím. Nechcete se tomu třeba věnovat vy? Odměna žádná nebo malá, potřeba entusiasmu velká.
Bohužel ČGS je chudá organizace, která platí Geografii, Rozhledy a také Informace ČGS a na provoz nebo další služby už prostě nemáme peníze.
Potřebovali bychom více členů ČGS (nyní asi 500) a větší roční příspěvky od členů. Ale to není dost dobře možné.
Tereza
on 18.08.2011
@ 14:07:
Preji pekny den,
mam dotaz na PR Sborniku CGS, konkretne na sireni mimo kruhy akademicke. V knihkupectvi Karolinum v Celetne ulici je mozno sehnat kdejaky akademicky casopis vydavany jak na UK nebo AV, tak i mimo tyto struktury. Bohuzel nas casopis tam neni. Coz moc nechapu, kdyz si vezmu, ze momentalne se jedna o casopis s nejvyssim IF v ramci socialnich ved v Cesku. Myslim, ze tento casopis by mel byt volne dostupny jak v knihkupectvi Karolinum, tak v knihkupectvi Academia na Vaclavskem namesti, ktere ma vylozene sekci – akademicke casopisy. Napr. po vzoru casopisu Cesky lid, ktery sezenete bez problemu na mnoha mistech. Dekuji za vyslechnuti a verim, ze se Sbornik dostane i mimo georgaficke knihovny.
A druhy dotaz se tyka techto stranek, ktere jsou bohuzel v zalostnem stavu. Je mozne je zprovznit na profesionalni urovni v ceske a anglicke jazykove mutaci tak, aby byly mnohem vice uzivatelsky pohodlne? Napariklad archiv clanku s mozhosti je stahnout v pdf, s abstrakty, atd. äneb klasicky standard.
Dekuji TK
Vítězslav Adamec
on 03.08.2011
@ 20:01:
Děkuji za odpověď.
Myslel jsem to tak, že jsem již četl množství vyjádření v médiích k situaci na Šumavě od vědců z mnoha různých oborů, např. i z naší fakulty, nikde však žádného geografa, ať už přírodovědného nebo jistě i socioekonomického zaměření. viz např. http://www.jcu.cz/Members/bumbova/aktualni-tema-vyjadreni-vedcu-k-situaci-v-narodnim-parku-sumava ..nebo http://zpravy.idnes.cz/kacejte-na-okraji-sumavy-srdce-parku-si-s-kurovcem-poradi-radi-vedci-1px-/domaci.aspx?c=A110801_094546_domaci_jj
Radim Perlín
on 01.08.2011
@ 23:14:
Nevím proč dotaz zmizel, já jako editor jsem ho nemazal, ale ani mi nepřišla hláška, že by tady byl.
K Šumavě: geografická obec zcela určitě nemá jedinný názor a asi by ani mít neměla. Proč taky? Názor na Šumavu mám například já, ale nedělám si patent na rozum.
1, Problém Šumava je politická a nikoliv odborná kauza.
2. Jedná se o rozhodování mezi dlouhodobým rozvojem Šumavy v řádu desítek let nebo krátkodobým opatřením.
Přiměřený rozvoj podnikatelských aktivit na Šumavě je nutný, zelení fundamentalisté nemají pravdu, na druhou stranu drancovat Šumavu ve jménu okamžitého prospěchu také nelze.
Šumava potřebuje toleranci a diskuzi nikoliv vzájemné šarvátky a boje. Na vině jsou obě strany. Ministr Chalupa jmenováním Stráského ředitelem NP podpořil velmi jasně jednu stranu sporu. Stráský je pro aktivisty něco jako rudý hadr pro býka.
Nesmyslná a zbytečná blokáda, když aktivistům nedala za pravu ani ČIŽP a ani soudy je také jenom a jenom provokace.
Vítězslav Adamec
on 01.08.2011
@ 18:38:
Včera jsem zde vznesl dotaz a dnes již zde není…malinko podezřelé, ale tak tedy ho kopíruji znovu:
”
” Dobrý den,
rád bych se zeptal, zda má geografická komunita nějaký společný názor na právě probíhající události na Šumavě či opět jako vždy stojí mlčenlivě stranou ač je to téma, ke kterému i (a možná především) geografové by měli mít co říci.
Děkuji jako student geografie za odpověď
Radim Perlín
on 29.06.2011
@ 00:43:
Díky za velmi dobrou zprávu pro geografii
Jan Kofroň
on 28.06.2011
@ 21:14:
Tak nám vyhlásili impakty na rok 2010 – Geografie 0,787 (43/65)
chlistovak
on 18.12.2010
@ 21:32:
Aneb co z následující přednášky platí pro geografické vzdělávání?
http://www.youtube.com/watch?v=zDZFcDGpL4U&feature=channel
Pepa
on 30.10.2010
@ 21:56:
Jak se Rusko stane Divokým Západem a Černé moře tureckým jezerem
http://blisty.cz/2010/10/29/art55239.html
Jen
on 09.10.2010
@ 14:47:
Pražské památné stromy
http://www.prazskestromy.cz
Pepa
on 27.09.2010
@ 13:05:
Rozvojové země se stávají novým pohonem globálního růstu
http://www.e15.cz/zahranicni/ekonomika/sb-rozvojove-zeme-se-stavaji-novym-pohonem-globalniho-rustu
Pepa
on 11.08.2010
@ 08:50:
Opakuje se historie? aneb Čím je dnešek podobný situaci v roce 1910?
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=10515
Pepa
on 10.08.2010
@ 07:57:
Je Praha město, okres, nebo kraj? Záleží, co se hodí politikům
http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=672868
Pepa
on 03.07.2010
@ 09:29:
Úvaha o budoucích posunech ekonomické síly ve světě
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomie-uvaha-o-budoucich-posunech-ekonomicke-sily-ve-svete-p57-/p_ekonomika.asp?c=A100702_164357_p_ekonomika_wag
Pepa
on 12.06.2010
@ 16:07:
Uvízli v zemi nikoho. Kartografové vymazali kazašskou obec ze světa
http://zahranicni.ihned.cz/c1-44195220-kartografove-vymazali-vesnicany-ze-sveta
Radim Perlín
on 21.05.2010
@ 12:58:
ad výběžky ČR
Na otázku není jednoznačná odpověď a vždy bude záležet na použitém měřítku sledování, Čím podrobnější měřítko použijete, tím více výběžku podél státní hranice najdete.
V generalizovaném pohledu se za výběžky nezpochybnitelně považují
Ašský, Šluknovský, Frýdlantský, Javornický, Osoblažský
v dalším jsou někdy za výběžky považovány Broumovský a Lanžhotský,
Myslím, že je možné považovat těchto 7 výběžků za hlavní výběžky Česka
V podrobnějším pohledu je pochopitelně malých výběžků mnohem více například namátkou Petrovice u Karviné
Lenka
on 20.05.2010
@ 14:05:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kolik výběžků má ČR a které to jsou?
Jen
on 29.03.2010
@ 13:46:
Krajinný ráz
http://www.krajinnyraz.cz
Pepa
on 25.03.2010
@ 21:50:
Sedm pražských NEJ aneb Neznámý kopec Teleček
http://www.sedmicka.cz/praha/clanek?id=136837
Martin Ouředníček
on 25.03.2010
@ 09:52:
Přečetl jsem si pozvánku pana prezidenta na ostravský sjezd společnosti, ve kterém je zmiňována britská RGS. Bohužel obě dvě společnosti pořádají pravidelně (řeším dilema již čtvrtý rok) své akce ve stejný čas, takže není možné se účastnit sjezdu ČGS a zároveň Annual conference RGS-IBG. Dávám ke zvážení, zda termíny našich konferencí neposunout o pár dní tak, aby vzájemně nekoílidovaly.
Jen
on 08.02.2010
@ 10:58:
projekt Industriální stopy
http://www.industrialnistopy.cz
Jen
on 05.02.2010
@ 11:36:
Antropologický slovník
http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html
Antropologický slovník
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/index.html
Antropologický slovník s 20 000 hesly vědci otevřeli na internetu
http://www.novinky.cz/veda-skoly/190274-antropologicky-slovnik-s-20-000-hesly-vedci-otevreli-na-internetu.html
Jen
on 05.02.2010
@ 11:34:
projekt RePUS
http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/
Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB – CADSES RePUS)
Pepa
on 24.12.2009
@ 22:35:
Jak (ne)funguje otevřený přístup k vědeckým informacím
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-jak-ne-funguje-otevreny-pristup-k-vedeckym-informacim-po2-/p_veda.asp?c=A091223_113220_p_veda_wag
Radim Perlín
on 14.12.2009
@ 11:15:
Kniha – učebnice Česká republika od I. Bičíka nevydává Česká geografická společnost, ale Nakladatelství České geografické společnosti, což je samostatný právní subjekt. Odkaz na ně je zde na webu a tam vám sdělí, jestli je tato učebnice ještě na skladu.
Děkuji také Jenovi za dva odkazy doplním do rozcestníku
Zdravím
Jen
on 14.12.2009
@ 10:52:
projekt České pohraničí po Schengenu
http://www.euborderland.cz
Jen
on 11.12.2009
@ 12:46:
projekt LUCC Czechia
http://www.lucc.cz
Tereza
on 29.11.2009
@ 14:27:
Dobrý den,
jsem studentkou gymnázia v Benešově. Na zeměpis máme mým knihu “Česká Republika” od Bičíka a vydala ji Česká geografická společnost. Bohužel ale tuto knihu nemohu sehnat v žádném knihkupectví ani v antikvariátě. Nevíte, kde bych ji mohla zakoupit?
Děkuji za odpověď.
chlistovak
on 05.09.2009
@ 08:26:
Jj, takto je to lepší.
Radim Perlín
on 31.08.2009
@ 09:35:
Chlístováku, takto sis to představoval?
chlistovak
on 30.08.2009
@ 23:17:
Zdravím,
připomínka nemířila k formátu vlastního PDF souboru, ale k tomu, jakou formou je pověšen na webu. Z odkazu “g09-1-4netrdova” nepoznám nic o textu článku. Musím si ho buď stahnout, nebo si hledat tady v seznamu abstraktů. Bylo by logičtější mít název článku, abstrakt, link na PDF ke stažení u sebe (jako tu je snad u všech webových verzí odborných časopisů), takto je to pro uživatele nepříjemné.
Je přeci cílem to, aby si lidi ten časopis četli… nebo radši ne?
pěkný večer přeje
(věčně nespokojený) chlistovak
Radim Perlín
on 29.08.2009
@ 21:36:
Chlístováku,
já mám zobrazované články v běžném pdf formátu. V jakém formátu to vidíš ty? Starší články se převádějí do pdf a budou také postupně zavěšovány a všechny budou v této rubrice a nikoliv u abstraktů.
Zdravím
chlistovak
on 29.08.2009
@ 14:38:
Tento formát pro články ke stažení je vtip?
“http://geography.cz/sbornik/clanky-z-geografie-12009-ke-stazeni-66/”
Proč nejsou články ke stažení u příslušných abstraktů z daného čísla časopisu?
_____________________________________________________
Spíš by možná neuškodilo sem postupně doplnit ke stažení i starší články, než sem po liché době 3 měsíců dávat jen ty nové.
Jen
on 03.07.2009
@ 09:13:
projekt Krajina domova
http://krajina.zivly.cz
projekt Živel voda
http://voda.zivly.cz
Živly
http://www.zivly.cz
Jen
on 24.06.2009
@ 18:15:
“Lékařská geografie může pomoci monitorovat šíření nemocí,” říká Jiří Preis
http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/58811-lekarska-geografie-muze-pomoci-monitorovat-sireni-nemoci-rika-jiri-preis/
Jen
on 15.06.2009
@ 21:45:
projekt Krajina domova
http://krajina.zivly.cz
projekt Krajina za školou
http://www.krajinazaskolou.cz
projekt Znovuobjevené Krušnohoří
http://www.znkr.cz
INFO o projektech:
Projekt Krajina domova bude sledovat zajímavosti české přírody
http://www.novinky.cz/vzdelavani/171147-projekt-krajina-domova-bude-sledovat-zajimavosti-ceske-prirody.html
ARCHITEKTURA: Krajina za školou
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-krajina-za-skolou-dm8-/p_architekt.asp?c=A080428_103724_p_architekt_wag
Jen
on 21.05.2009
@ 10:05:
Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP
http://www.geolab.cz
Aktivity laboratoře geoinformatiky FŽP UJEP
http://www.geolab.cz/vnitrni.htm
Projekty laboratoře geoinformatiky FŽP UJEP
http://projekty.geolab.cz
Jen
on 13.05.2009
@ 12:43:
Hydrologie a klimatologie
http://floodserv.natur.cuni.cz
Radim Perlín
on 23.04.2009
@ 16:44:
Pro Pavla Bernharda
Jižní oceán (Jižní polární oceán, Antarktický oceán) byl administrativně vymezen Mezinárodní hydrografickou organizací (IHO) v roce 2000.
Pro tento oceán se již dříve používalo označení Antarktický oceán (od roku 1845 do 1953).
Na mapách je Jižní oceán vymezen hranicí 60° j.z.š. a Antarktidou a zhruba sleduje zónu antarktické konvergence (zanořování chladných antarktických vod)
Základní přepočítané a neoficiální hodnoty rozlohy jednotlivých oceánů
dříve nyní
Severní ledový oceán 14,056 mil. km2 14,056 mil. km2
Indický oceán 73,556 mil. km2 68,556 mil. km2
Atlantský oceán 94,243 mil. km2 76,762 mil. km2
Tichý oceán 179,680 mil. Km2 155,557 mil. km2
Jižní oceán 20,327 mil. km2
Celkem 361,535 mil. km2 335,258 mil. km2
Vypracováno podle podkladů dr. Miroslava Šobra, z Katedry fyzické geografie a geoekologie, PřF UK v Praze
Bernhard Pavel
on 22.04.2009
@ 09:16:
Mám dotaz na dělení Světového oceánu. Mají učitelé na ZŠ dělit na 4 oceány (Tichý, Atlantský, Indický a Sev. ledový), nebo na 5 oceánů (i Jižní oceán)?
Děkuji za odpověď.
Radim Perlín
on 16.04.2009
@ 14:03:
Pepo,
těžko reagovat z pozice vědecké společnosti. Je na místě, aby především jednotlivé univerzity velmi pečlivě sledovaly rozhodování Rady vlády pro výzkum a vývoj a metodiku jejího posuzování individuálních výsledků. Zatím je v tom dost guláš a souhlasím s většinou problémů, které uvádíte vy i další autoři. Sami jsme spolu s doc. J. Blažkem vypracovali a předali připomínky k metodice vyhodnocování výsledků prostřednictvím citačních ohlasů. Na druhou stranu je to jediný nástroj, který alespoň trochu “objektivně” umožňuje poměřovat kvalitu vědy v rámci oboru.
Pepa
on 16.04.2009
@ 13:55:
Ještě k citačnímu indexu.
Jak se dívají (humánní) geografové na relevanci citačního indexu? Viz např. Mark Buchanan: Všeobecný princip (Baronet, Praha, 2004, 220 s., ISBN 80-7214-644-0), kapitola 13 – Otázka čísel. Nepřipomíná to (humánním) geografům NĚCO?
P. S.
Svého času se problematikou citačního indexu velmi pěkne zaobíral časopis Vesmír, stejně jako Čs. časopis profyziku. Citace narůstaji až tak nejdříve 1-2 roky po publikaci (obvykle)…
Jinak platí, že každý následný pisatel, zaobírající se jistou problematikou, (pokud si nechce přivodit výtku, že to či ono opomenul) se musí obrnit vším, co k věci bylo napsáno dříve. Pokud mi je ovšem známo, tak v akademických kruzích, kde se počtem citací hodnotí autorova úroveň, je rozšířeno mínění, že nejlépe je psát naprosté nehoráznosti; vůči nim se každý musí vymezit (by nebyl pokládán za blba) a tím pěkně zvyšuje hodnotu zcela neschopného či podvodného autora. Prémie a “služební postup” ho pak neminou. Tak si to přeje vládní komise pro vědu a výzkum, neboť na rozdíl od “nezvažitelných hodnot kvality” je toto exaktní způsob hodnocení: stačí pouhé kupecké počty. Bože, ukažte mi jednu oblast, kde by něco v této zemi nebylo něco téměř úplně zmršeno…. Co se citačního indexu týká, tak nás může těšit jedna věc, že v tom jedeme a mastíme všichni….
Petr A.
on 16.04.2009
@ 10:18:
Pokud je mi známo, žádný oficiální termín ” vyhnání Němců ” z území České republiky , neexistuje. Navíc v té době to bylo Československo. Rovněž tak neexistuje a není nikde oficiálně publikováno zpochybnění termínu “odsun německého obyvatelstva ” z České republiky. Opět – bylo to Československo a navíc jakýkoli termín v tomto směru je sporný.
Občané z pohraničí, vystěhovaní z Československa, nebyli Němci, ale do roku 1939 českoslovenští občané, kteří si většinou při sčítání obyvatelstva v roce 1931 uvedli národnost německou, podle svého mateřského jazyka. Tehdy to nikomu nevadilo. Ale až do třicátých let se spíše cítili být Rakušany, nebo českými Němci. Ono je to spletité, protože když vyšli z vagonů z Osvětimi a jiných koncentráků občané Židé, žijící předtím v Sudetech nebo v Praze (pochopitelně ti, kteří koncentrák přežili) měli německá jména a uměli pouze německy. Ti byli také vystěhováni, aby se to nepletlo. Takže nebyli vyhnáni ani Němci, ani německé obyvatelstvo, ale také Židé, kteří nebyli Němci. Paradoxně se psalo, že všichni byli odsunuti do své vlasti. Ale oni po staletí jinou vlast neměli, než území Českého králoství, později Československa. Chtít tedy nějaký správný termín pro tyto lidi, jako termín hromadného označení, to nejde. Všechny jakékoli názvy a termíny nemají společného paušálního jmenovatele. Proto také nic oficiálního být publikováno nemůže. Benešovy dekrety i jeho projevy hovoří o vylikvidování Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Na všechny se to také nehodí, protože tu žili po staletí také pražští Němci (Kafka, Max Brod, Pavel Eisner). Jim podobní byli také z velkých českých měst , nejen z Prahy, ” vylikvidováni” a odsunuti, ale těžko je nějak nazvat. Znám například dr. Kotrbu, dodnes žijícího v Německu, jehož tatínek byl v Praze velký bojovník proti nacismu ještě v době, kdy se to moc nenosilo, jeho rodina se úzce přátelila s rodinou primátora Zenkla, on sám bojoval v anglické armádě a měl potvrzení o loajalitě, ale chytli ho v jižních Čechách, když byl s manželkou navštívit tetu a marně ukazoval potvrzení, byli oba nahnáni do vagonů a odsunuti , nebo co, jako Němci. Navíc psát o té době, že byli odsunuti nebo vyhnáni Němci také nejde, protože se tehdy nesmělo psát Němci s velkým N, ale němci. Kdybychom psali Němci, tak bychom je rehabilitovali. Navíc se všichni v těch pohraničních oblastech, které se staly součástí říše, stali automaticky občany říše i Češi, kteří zde zůstali. Zvláštní statut měli i Slováci a Maďaři, protože to byly fašistické státy pod ochranou říše.Slováci také po válce likvidovali své Židy, kteří přežili a vrátili se , jako Němce, protože tam proběhla dokonalá arizace majetku, který by museli Slováci vracet. Ještě tu byli Čehůni, to byli Češi vyhnaní z fašistického Slovenska, aby se to nepletlo. Ještě tu byli českoslovenští občané odvlečení po květnu 1945 NKVD do gulagů, těm se říkalo Rusové, ačkoli dostali ve dvacátých letech naše občanství. Pak tu byli ještě českoslovenští občané, kteří během Protektorátu přijali říšské občanství, jako Emanuel Moravec a jiní, těm se to, že jsou vlastně Němci, většinou podařilo zatajit a odsunuti nebyli , ani nespáchali sebevraždu jako Moravec. Je to prostě pěknej maglajz – myslím to názvosloví. Summa sumarum: žádné uzavřené diskuse k tomu neexistují, jen ty neuzavřené. A ty se dají různě zpochybňovat. Čert aby se v tom vyznal,. že? Pěkný den
Radim Perlín
on 14.04.2009
@ 09:59:
Odpověď pro Pepu
O zařazení do konkrétní citační databáze tj SCI nebo SSCI nerozhoduje šéfredaktor, ale pracovníci Thomson Scientific (TS). Podle jakých kritérií nevím, ale lze předpokládat, že mezi tato kritéria patří tématické řazení většiny uveřejněných článků, dalším kritériem je pravděpodobně být tématická příslušnost časopisů, které články uveřejněné v Geografii-Sborníku ČGS citují. Podle těchto kritérií tedy zřejmě měly převahu články a citace ze sociální geografie. Přiznám se, že z mého osobního hlediska je jedno pod jakou „střechu“ byla Geografie-Sborník ČGS zařazena, hlavně že na WoS je.
Radim Perlín
on 10.04.2009
@ 21:55:
Nerozumím vaší otázce. Vámi uvedené pojmy patří do běžného jazyka a jejich používání a i význam závisí vždy na souvislostech. Vaše otázka míří k politickým souvislostem vyhnání – odsunu Sudetských Němců po druhé sv. válce a tím se Česká geografická společnost nezabývá, neřeší a to a nezaujímá k tomu žádné stanovisko.
Radim Perlín, vědecký tajemník ČGS
Alois Michálek
on 10.04.2009
@ 21:30:
Dobrý den. Rád bych se dozvěděl kde je publikováno oficiální znění termínu “vyhnání Němců” z území České republiky. Dále bych rád věděl kde je publikováno oficiální zpochybnění termínu “odsun německého obyvatelstva” z České republiky. Podotýkám, že mě nezajímají neuzavřené diskuse k tomto problému ať již historiků, novinářů, nebo zainteresovaných laiků.