Logo

Diskuze

Jaké nové informace očekáváte na tomto webu? Podělte se s námi o Vaše názory.

Přidat příspěvek

173 příspěvků k “Diskuze”


  1. chlistovak
    on 21.01.2009
    @ 20:00

    Začal vycházet novej časák "Regional
    Science Policy and Practice" od RSA, viz info
    na webu
    http://www.wiley.com/bw/journal.asp?ref=1757-7802&site=1


  2. Jan Č.
    on 11.01.2009
    @ 12:55

    Jak by Češi reagovali na vznik Romské
    republiky? Kdyby mezinárodní společenství
    rozhodlo, že na území Čech vznikne samostatná
    Romská republika, kterou budou podporovat
    finančně Spojené státy zbraněmi a částkou 3
    miliard dolarů ročně. Do oblasti bývalých
    Čech západní mocnosti nastěhují všechny Romy
    ze střední, východní i západní Evropy.

    Češi budou deportováni na
    zbytkovou Moravu (oblast kolem Vsetína), kde jich
    10 milionů bude žít natlačeno v táborech bez
    zaměstnání a na hermeticky uzavřeném prostoru
    bez povolení ho opustit. Češi budou mít
    barevně odlišené, "druhořadé"
    občanské průkazy; občany prvního řádu budou
    výlučně Romové. Propustky z "pásma
    Morava" budou vydávat romské správní
    orgány nové středoevropské Romské republiky.
    Mezinárodní společenství bude ostře
    kritizovat český vypjatý nacionalismus a
    xenofobii, jak se "už začátkem roku 2009
    začaly projevovat v kritických postojích vůči
    Evropské unii," bude zdůrazňovat zejména
    francouzský tisk.

    Pokud se pan
    Mareš a pan David pokusí proti tomu cokoliv
    udělat, budou označeni za teroristy – a dobře
    americkými zbraněmi vyzbrojená romská armáda
    si už zjistí, kde na Moravě bydlí, a usmrtí
    je profesionálně mířenými leteckými údery.

    Opakovaně bude romská armáda
    provádět vražedné razie na území Moravy,
    případně do Německa a do Rakouska, kde se
    hrstky Čechů budou pokoušet organizovat proti
    nové středoevropské Romské republice odpor.
    Romská republika zahájí totální válku proti
    Rakousku, kde usmrtí tisíce civilistů ve snaze
    zlikvidovat tamější českou emigrantskou
    organizaci. Při jedné agresivní vojenské razii
    pozemními vojsky na zbytkovou Moravu se ženy a
    děti ukryjí v jakési škole. Pan Mareš a pan
    David se zoufale pokusí na postupující romské
    tanky z té školy vystřelit, a romská tanková
    brigáda školu s civilisty srovná se zemí.

    Mezinárodní obhájci
    středoevropské Romské republiky budou
    zdůrazňovat, že Romská republika má právo
    hájit se proti českému terorismu. Činy pana
    Mareše a pana Davida emfaticky odsoudí mluvčí
    romského ministerstva obrany v Praze.

    http://www.blisty.cz/art/44671.html


  3. Finrod Felagund
    on 04.01.2009
    @ 12:17

    Autonomie Cikánů-Romů v severním Česku
    Kdybych mohl, tak bych např. samostatnou
    Republiku Chanov (třeba pod záštitou EU)
    přivítal a klidně okamžitě uznal. Víte
    proč? Rázem by obyvatelé Republiky Chanov
    nebyli českými občany a nemohli by se tak
    volně pohybovat po ČR a například se věnovat
    trestné činnosti. Je třeba se na věc koukat
    logicky a ne ideologicky.
    Mimoto bychom
    mohli říct, že občané Republiky Chanov nejsou
    součástí EU ani SIS (Schengensky prostor), tím
    pádem je pro ně vyžadováno platit vízum (60
    EUR za vstup + pozvání), neměli by nárok ani
    na rozpočet ČR, ani na rozpočet EU, museli by
    začít makat a něco dělat sami. Pro tento
    účel by museli otevřít hranice obyvatelům EU,
    EEA (EHS), US a podobně, ale EU by vůči nim
    měla vízový režim. Proč ne? Tím by se zabilo
    několik much jednou ranou, a sice: Romové v
    Chanově by konečně začali pracovat, měli by
    zároveň svůj stát, kam by si mohli sestěhovat
    své příbuzné a nebyli by oprávněni naprosto
    legální cestou k jednoduchému pohybu po území
    EU. Co víc byste si přál? A totéž se dá
    udělat s Kosovem.

    http://www.nekorektne.com/2008/02/kosovo-ven-srbov-neilte-se-zbyten-prosm.html


  4. Ivan Pilný
    on 06.12.2008
    @ 11:11

    Opojení mapami
    http://www.neviditelnypes.lidovky.cz/p_spolecnost.asp?c=A081205_115036_p_spolecnost_wag


  5. Leszek
    on 29.11.2008
    @ 11:01

    více než Právo EU a více než Schengenská
    dohoda?

    Bierutův dekret z roku 1948
    tykající se Ziegenhals/Głucholaz, byl vlastně
    dohodou polsko-československou o průjezdu tímto
    městem bez vystoupení z vlaku. Bohužel i na
    české straně došlo k pozapomění zrušit tuto
    dohodu (dekret) více viz:

    Nová
    zastávka v Głuchołazích možná nebude
    http://www.zelpage.cz/zpravy/5827

    Przystanek
    w Głuchołazach może nie powstać
    http://www.radio.opole.pl/?kat=wiadomosci_wiecej&id=23603

    Dekret
    Bieruta przeszkodą w budowie stacji
    http://www.nto.pl/apps/pbcs.dll/article?AID=/20080305/POWIAT02/778396320


  6. Leszek
    on 29.11.2008
    @ 11:00

    cestovní styk s Polskem (str. 106:)

    Je celkem pochopitelné, že polský vývoj v roce
    1989 naháněl československým komunistům
    hrůzu a tak nepřekvapí, že vůbec
    nepospíchali s jakýmkoli odbouráváním
    bariér. Skutečně absurdní je však
    skutečnost, že volný styk s Polskem nebyl
    zaveden dokonce ani po pádu komunismu v
    Československu. Podle tvrzení profesora Jacka
    Balucha (Rozmluva autora s prof. Baluchem v
    Krakově v roce 1998.), polistopadového polského
    velvyslance v Praze, se proti otevření hranic
    postavil tehdejší federální ministr financí
    Václav Klaus, přičemž to zdůvodnil obavami z
    přílišného vývozu předmětů denní potřeby
    z Československa. Takové obavy ovšem už tehdy
    vůbec nebyly na místě, nehledě na to, že u
    liberálního ekonoma působí podobný argument
    přinejmenším zvláštně. Plné obnovení
    volného styku nastalo teprve s platností od 27.
    května 1991. (Sdělení FMZV č. 322/1991 Sb. -
    text dohody tamtéž. Dohoda o zrušení vízové
    povinnosti mezi Polskem a Československem byla
    podepsána v Českém Těšíně 19. 5. 1991 a
    nahradila formálně stále ještě platnou dohodu
    z roku 1977, kterou ovšem v té době
    Československo již deset let nedodržovalo.)
    Malý pohraniční styk pro všechny občany
    bydlící v pohraničním pásmu byl mezi Českou
    republikou a Polskem obnoven teprve s platností
    od 19. února 1996. Sdělení MZV č. 187/1996 Sb.
    Dohoda o malém pohraničním styku byla
    podepsána 17. 1. 1996. Vstupem této dohody v
    platnost pozbyla formálně platnost už dávno
    nepoužívaná dohoda z 4. 7. 1959 (č. 99/1960
    Sb.) a dodatkový protokol k ní podepsaný 24. 5.
    1985.)

    Rychlík, Jan: Cestování do
    ciziny v habsburské monarchii a v
    Československu: pasová, vízová a
    vystěhovalecká politika 1848-1989. Ústav pro
    soudobé dějiny AV ČR, Praha, 2007, 259 s. ISBN
    978-80-7285-081-5


  7. Jen
    on 28.11.2008
    @ 14:30

    keltská místní jména
    http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B7E4AC97689BF202C12574C8004B0372


  8. Jen
    on 21.11.2008
    @ 12:10

    Databáze dlouhodobých změn využití ploch
    Česka (1845 – 2000)
    http://www.lucc.ic.cz


  9. Jen
    on 21.11.2008
    @ 11:59

    nový projekt:

    Geografické systémy
    a rizikové procesy v kontextu globálních změn
    a evropské integrace
    http://www.natur.cuni.cz/geografie/vzgr/


  10. Petr
    on 18.11.2008
    @ 14:12

    Hodin dějepisu ubývá

    Studenti se
    shodují, že ve školních lavicích slyší
    mnohem víc informací o pravěku či starověkém
    Římě než o zlomových událostech nedávných
    let.
    Učitelé se hájí. Popis toho, co se
    stalo před devatenácti lety, není tak úplně
    práce pro historiky. Ti potřebují větší
    odstup od událostí. „V uplynulých dvaceti
    letech se vlastně vyzná málokdo. Každý
    hodnotí jinak, co kdo udělal, co za tím bylo,
    na všechno jsou různé názory,“ říká
    Helena Mandelová, předsedkyně Asociace
    učitelů dějepisu.

    Dějepis končí
    poslední válkou Na druhou stranu je třeba
    říci, že lidé, kteří se narodili několik
    let po válce, zpravidla o konci války vědí.
    Jirka, který na sedmnáctý listopad „nedává
    důraz“, netuší vůbec nic. „Hodin dějepisu
    je bohužel ve škole málo,“ připomíná
    Mandelová. Většina žáků má zkušenost, že
    jim v osmičce či devítce ubude hodina. V
    posledních dvou letech střední školy se
    dějepis často nevyučuje vůbec.
    Výuka
    tak končí právě ve chvíli, kdy se studenti
    dostanou k moderním dějinám. Jejich studium je
    přitom časově náročnější – pramenů je
    mnohem více a nejsou tak utříděné.
    „Dějepis končí druhou světovou válkou a pak
    zase začíná pravěkem. A to, že na události z
    poslední doby není jednotný názor, podle mě
    není argument. Právě tyto věci formovaly
    dnešní politiku, a proto se o nich máme
    učit,“ namítá maturantka Kristýna Lexová z
    Prahy.

    (15. XI. 2008 – MfD – Petr
    Suchomel, Martin Vokáč – Téma dnes – str. 03)


  11. Pepa
    on 15.11.2008
    @ 13:42

    Zeměpis strachu
    halonoviny.cz/index.php?id=69754


  12. Radim Perlín
    on 23.10.2008
    @ 13:48

    Pro Jiřího,
    starší názvy osad a míst
    ve Slezsku nebo i v jiných územích jsou k
    dispozici v celé řadě publikací. Podrobnosti
    jsou v celé řadě publikací ale ne vždy
    odpovídají přesně na váš dotaz.
    Mnohem více publikací umožňuje srovnání
    česko-německé respektive česko- sudetské
    názvy.
    http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/odkazy_CZ_geoslovniky.php
    http://www.waltersperling.de/geonamen/

    Dále je k dispozici i slovník Polsko-
    německý, který také nepochybně pokrývá
    část Slezska
    http://www.kaszubia.com/de/geschichte/namen/index.htm
    V národní knihovně je poté k
    dispozici
    databáze národních autorit AUT

    http://sigma.nkp.cz/F/
    a dále
    musíte hledat Vyberte rejstřík k prohlížení:
    Geografický termín
    Pokud tam zadáte
    konkkrétní polské nebo české jméno, měl by
    se objevit i jeho polský (český) ekvivalent.

    Informace jsem získal díky ochotě Mgr. E.
    Novotné z Geografické knihovny PřF UK


  13. chlistovak
    on 23.10.2008
    @ 00:29

    Atlas of Cyberspace od R. Kitchina je volně
    přístupný -
    http://www.kitchin.org/atlas/contents.html


  14. Jiří
    on 16.10.2008
    @ 12:01

    Československo: zmizelý prostor a čas

    Dobrý den, kde by se daly najít české
    názvy obcí (osad, vsí) ve Slezsku, tedy v
    dnešním polském Slezsku? Kromě známých jako
    Vratislav, Katovice, Hlivice, Kladsko, …?


  15. Jen
    on 10.10.2008
    @ 13:58

    Geografické projekty:

    Zeměpisu v
    terénu
    http://www.egeografie.cz

    Dnešní svět
    http://www.dnesni-svet.cz

    soutěž Eurorebus
    http://www.eurorebus.cz


  16. Petr
    on 07.10.2008
    @ 13:22

    Dvoujazyčné názvy obcí
    http://www.bruntal.net/2008090012-dvoujazycne-nazvy-obci


  17. Jen
    on 01.10.2008
    @ 13:31

    Sledovaná sousedství vlastní, řídí a
    provozují sami občané. Policie je zde v roli
    partnera a nabízí potřebné informace a
    poskytuje pomoc v případě, …
    http://www.vpmpraha3.cz/program/program_01.html

    Sledovaná sousedství v ČR, o. p. s.;
    vznik: 13. 09. 2002, IČO: 26602865,
    Adresa: náměstí Míru 13, Krnov, 794 01
    tel.: 554614393, fax: 554611558, e-mail:
    nwsag@atlas.cz
    aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rady/sdruzeni/sdruz109
    .html


  18. chlistovak
    on 30.09.2008
    @ 21:19

    Komunální šikana
    Nepřítel uvnitř bran.
    Komunální politici odstartovali projekt
    "Města represivní". Nasaďte si
    náhubky a obojky.

    Bezpečnost proti
    soukromí
    Mechanismů na údajnou ochranu
    bezpečí přibývá. Před pověstnými
    teroristickými útoky ale nikoho nezachrání.
    Místo, aby hrozby zastavovaly, samy je vytváří
    - hrozby pro naše soukromí a svobody.

    Kontrola veřejného prostoru
    Oko
    kamery není pasivní, formuje chování
    sledovaného. Pod kamerami se žije jinak. A pokud
    si myslíte, že nemáte co skrývat, proč byste
    měli být sledováni?

    více na
    http://www.freedom-not-fear.cz/


  19. Jen
    on 29.09.2008
    @ 12:02

    Komu je podobné logo firmy?
    Miloš
    Částka, s. r. o. (geodetická služba, zemní
    práce)
    http://www.miloscastka.cz


  20. Jen
    on 16.09.2008
    @ 11:54

    projekt
    Mezinárodní migrace a nelegální
    pracovní aktivity migrantů v Česku v širším
    evropském kontextu
    http://www.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal.htm


  21. Pavel
    on 16.09.2008
    @ 10:58

    Univerzita v Hamburku nabízí českým studentům
    studijní pobyt

    http://www.novinky.cz/clanek/149423-univerzita-v-hamburku-nabizi-ceskym-studentum-studijni-pobyt.html


  22. Jen
    on 08.09.2008
    @ 10:24

    Česká asociace pro geoinformace (ČAGI)
    http://www.cagi.cz


  23. Jen
    on 26.08.2008
    @ 15:15

    "Mapa smrti"
    http://www.pruvodcesilnicemi.cz

    Dopravni informace
    http://www.dopravniinfo.cz


  24. Olda
    on 26.08.2008
    @ 12:16

    šedé zdroje
    V dnešním světě – s
    výjimkou diktatur – nesmírně vzrostlo
    množství informací dostupných komerčně.
    Ovšem vedle otevřených zdrojů existují
    takzvané zdroje šedé, které jejich autoři či
    majitelé sice neutajují, ale nedělají nic pro
    jejich snadné zpřístupnění. Do téhle
    kategorie patří marketingové studie ropných
    firem, nadnárodních obchodních řetězců, ale
    i časopisy či bulletiny nacisticky
    orientovaných skinheadů. (str. 674, Zahlceni
    odkrytými informacemi)

    otevřené
    zdroje Open Source Intelligence OSINT)
    Otevřené zdroje nejsou jen obvyklé komerčně
    dostupné tištěné a elektronické sdělovací
    prostředky, ale celá škála sofistikovaných,
    málo známých postupů, v nichž jsou často
    "ukryta" cenná data, o nichž často
    dopředu nemáme tušení.
    S nástupem
    internetu (a po pádu mnoha diktatur ve světě)
    se staly otevřené zdroje ještě
    významnějšími. Data z otevřených zdrojů
    tvoří v databázích – informačních fondech
    zpravodajských služeb obrovský podíl. Na
    některá témata a při vyšším stupni
    obecnosti analýz mohou otevřené zdroje
    poskytnout uspokojivé odpovědi. OSINT je
    téměř bez rizik, ale hrozí utopení v
    množství dat. (
    http://www.uzsi.cz/cz/jak-pracujete-a-jake-metody-pouzivate.html )

    zdroje:
    Pacner, K. (2002): Československo ve
    zvláštních službách. Díl IV: 1961-1989.
    Themis, nakladatelství Tiskárny MV, Praha, 692
    s.
    Úřad pro zahraniční styky a informace
    (ÚZSI). Otázky. URL:
    http://www.uzsi.cz/cz/otazky.html


  25. Jen
    on 16.07.2008
    @ 10:13

    Geografické projekty:

    Zeměpisu v
    terénu
    http://www.egeografie.cz

    Dnešní svět
    http://www.dnesni-svet.cz

    soutěž Eurorebus
    http://www.eurorebus.cz
    Výchova ke vztahu ke kulturně
    historickému dědictví
    http://www.historickededictvi.cz

    Utváření
    sociálních struktur na pozadí měnící se
    kulturní krajiny v období transformace
    gacr.geograf.cz

    Geoekologická a
    biogeografická problematika
    http://www.geobio.cz

    Metodika hodnocení sociálních a
    ekologických souvislostí ekonomické
    transformace: teorie a aplikace
    http://www.geoscape.cz

    Městský marketing

    http://www.mestskymarketing.cz

    Suburbanizace
    http://www.suburbanizace.cz

    Periferní oblasti
    http://www.periphery.cz

    Religiózní krajina
    http://www.religion-landscape.cz

    Geografie
    dopravy
    http://www.geografiedopravy.cz


  26. chlistovak
    on 27.06.2008
    @ 20:46

    Od kolegy TobiasF z EGEA doporucuji stranku
    http://www.econgeo.net/taxonomy/7 – kde je napriklad
    velmi inspirativni prednaska – Michael Storpera o
    ekonomicke geografii.

    Urcite taky
    nelze nedoporucit stranku Rona Boschmy, kde utvari
    velkou databazi clanku tykajici se noveho
    objevujiciho se paradigmatu v ekonomicke geografii
    - Evolucni ekonomicke geografii
    ( http://econ.geo.uu.nl/peeg/peeg.html). Klicova
    jmena jsou R. Martin
    ( http://www.geog.cam.ac.uk/research/projects/evolu
    tionaryeconomics/ R. Boschma, K. Frenken, atd.


  27. Jenik
    on 27.06.2008
    @ 13:41

    Zeměpisné sdružení

    http://www.sweb.cz/zemsdr/


  28. Radim perlín
    on 04.06.2008
    @ 12:11

    Díky, pokusím se alespoň některé body
    okamžitě a některé body postupně řešit.
    Jinak jsem na mailu nebo osobně na katedře k
    dispozici pro další poznámky, připomínky i
    kritiku.


  29. chlistovak
    on 04.06.2008
    @ 00:16

    Ještě pár poznámek, protože některé chybky
    lze odstranit lehce, a některé těžce:

    1. Vyhledávání – nejdůležitější
    věc, mělo by být umístěno viditelně, jako
    součást každé stránky. V současné
    struktuře bych ho dal do pravého sloupce nahoru.
    Pro programátora by neměl být problém na 10
    řádků napsat kus kódu a začlenit tak
    vyhledávání do webu, web je generován z
    jednoho vzoru, nejjednodušší je využít
    služeb současných vyhledávačů. V češtině
    je nejlepší jyxo.cz, např. doc. Siwka najdeme
    jednoduchým zadáním:
    http://jyxo.1188.cz/s?q=siwek+url%3Ageography.cz&d=cz

    2. Aktuálnost – sjezd 2006,
    ani GR 2005 to nebude. ČGS má jednotlivé
    regionální pobočky – jeden človek za pobočku
    by mohl za svoji pobočku vkládat novinky na web
    - bylo by více novinek, a lépe podchycených.
    Pokud se nepletu, tak web má svůj redakční
    systém (M.V. to tak programoval, myslím), takže
    přidat novinku by mělo být jednoduché. Hlavně
    odkazy na aktuální činnost geografů, tj.
    projekty, granty, výstavy, publikace. Rozložení
    práce — menší nároky, snáze se to zvládne,
    stačí mít přihlašovací údaje a selský
    rozum, navíc jednotlivé pobočky můžou
    soutěžit. :)

    3. Položka
    zahraniční spolupráce je od počátku webu ve
    výstavbě. "<!– sem dej text
    –>" – pomocí těch dvou "šipek
    kódu" nebude při vizualizaci webu vidět.
    Až se naplní obsah, tak lze danou položku
    odstraněním šipek lehce vrátit. Redakční
    systém by to měl umožňovat taky. Neexistuje
    trapnější situace, než stránka ve výstavbě.
    Co není hotové, nemá na webu co dělat.
    Odevzdává snad nějaký geograf nedodělané
    práce?

    4. Kde najdu na webu, kdo to
    jsou čeští geografové? – základní informace
    o současnosti a minulosti by neuškodila.
    Stačilo by například přepsat vybrané části
    uvodů z knihy Czech geography at the dawn of the
    millenium pro začátek, k historii je textů
    spousta, stačí něco vybrat a vložit.
    Historičtí geografové obnovili Klaudyána, tak
    by mohli dodat data i sem, třeba texty z galerie
    otců zakladatelů.
    Obdobně by na webu
    mohla být informace, co je to geografie, co
    zrovna zkoumá, kde se u nás zkoumá, apod (na
    geografie.natur.cuni.cz je už něco napsáno).

    5. Trocha propagace – kde jsou
    geografové úspěšní? Proč neříct, že Saša
    Vondra je geomorfolog, že geografové jsou velmi
    zapojeni do SF EU, že máme polární stanici.

    6. Informační hodnota – Považuji
    za vhodné na webu zveřejňovat i některé
    "lepší" informace. Abstrakty u
    sborníku jsou první pozitivní krok. Stejně by
    například šly zveřejnit příspěvky ze sjezdu
    ČGS, v elektronické formě jsou – čtenář by
    se hezky mohl doklikat k průřezu českou
    geografií.

    7. Rubrika "Jobs in
    geography" by se podlě mě též hodila.
    Projekty o zkušenostech absoloventů už jsou,
    tak proč ne i tady.
    Osobně bych byl i pro
    rubriku "Studenti píší", kde by bylo
    možno zveřejňovat se souhlasem vybrané
    kvalitní studentské práce. Může to být
    motivace pro studenty, abstrakt k textu v PDF by
    si zvládli udělat sami, posuzování kvality
    textu tak jako tak dělá pedagog, ctrl+c ctrl+v a
    nahrát na web, o zvyšování informovanosti o
    ČGS mezi mladými geografy nemluvě. Na sjezdu
    ČGS jich moc nebylo, SVOČka je jen pro
    účastníky.

    8. Geografické
    rozhledy a nikoli Rozhledy, nově příchozího to
    podlě mě hned nenapadne, odkaz na web časopisu
    by měl mít formu klikatelného linku, dalo mi
    docela práci, než jsem to v textu našel -
    http://geografickerozhledy.cz

    9.
    fórum by šlo tematicky dělit, zabudování
    klasických phpBB funkcí do fóra by neměl být
    velký problém, viz např http://egea.eu. Jedna
    tematická diskuze s názvem Debata o stavu
    propagace ČGS "by se mohla"(prosím R.
    Perlína) založit.

    10. Když bude
    tahle propagace vylepšená, tak ji šířit přes
    vzdělávací proces, tj. Gegrafické rozhledy a
    učitele do povědomí studentů.

    Jaký je vztah ČGS a Eurorébusu
    ( http://www.eurorebus.cz, http://www.eurorebus.cz,
    http://www.dnesni-svet.cz popřípadě
    Terra-klub)? To je super a zažitý mediální
    nástroj, soudím dle vlastní zkušenosti.
    Provázání spřízněných webu odkazy chybí!

    Jaké je spojení na další časopisy
    dotýkající se geografie na populárně-naučné
    úrovni? Lidé a Země, Koktelj, apod.? Does
    geography matters?

    11. Barvy webu
    jsou neatraktivní. Překliknutí z hlavní
    stranky na stránku sborníku, tedy skok ze
    zelené do modré způsobí uživateli šok.
    Ilustrativní obrázky u novinek by vůbec
    neuškodily.


  30. chlistovak
    on 03.06.2008
    @ 22:32

    to KK:
    Za sebe jsem mu napsal (květen
    2007), že současná podoba webu je velmi slabá,
    a upozornil na důležitost prezentování se.
    Přidal jsem seznam námětů a připomínek,
    které by bylo možno realizovat. Také jsem
    připomněl slib daný na sjezdu ČGS 2006, kdy
    přebíral předsednictví, že se kvalita webové
    prezentace zlepší.
    Odpovědí bylo, že
    se vše nestíhá, jak bylo plánováno, a že se
    o tom bude mluvit na HV.
    Několik věcí se
    od té doby na webu vylepšilo, to je nutno
    zmínit, ale stále "to není ono".


  31. Radim Perlin
    on 27.05.2008
    @ 11:02

    Já tedy v žádném případě neměl na mysli
    velké peníze, ale právě těch 10 000. Já to
    neumím a hledám studenty jako vy, kteří budou
    ochotni a schopni se na to podívat a připravit
    nový design stránek ČGS.
    Jinak ČGS a
    tyto stránky nemají vůbec žádnou souvislost
    se stránkami geografické sekce nebo jednolivých
    kateder na PřF UK nebo na jakékoliv jiné
    univerzitě. Jiné zdroje, jiné možnosti, jiní
    lidé.


  32. KK
    on 26.05.2008
    @ 14:33

    To Chlistovak:
    Co Ti napsal pan doc. Siwek?
    Že jsou tyto stránky pěkné a funkční? Nebo
    že nemáš pravdu? Nebo že nejsou peníze?
    Já nechci jen kritizovat, ale mám srovnání se
    zahraničím, zatím dost drtivě prohráváme


  33. KK
    on 26.05.2008
    @ 14:29

    To Radim Perlín:
    Dobrý den! Myslím, že
    bych oponovala tomu,že na správu webu nejsou
    peníze a že jste na tom sám – problém vidím
    hlavně v tom, že nehledáte řešení jak
    situaci zlepšit – jednoduchý web se dá udělat
    za pomoci studentů a za částku cca do 10 tis.,
    i méně pěnez by to stálo, kdyby se hledalo.
    Pamatuji si, že dokonce byla nabídka od jedné
    renomované firmy udělat webovky pro geografickou
    sekci(měli by to současně jako
    reklamu),nicméně ta nabídka vyšuměla do
    prázdna. Prosím, neohánějte se penězy – za
    brigádu na katedře jsem dostala za 2 dny práce
    dostala 1700 čistého, což je pro studentka za
    neodbornou brigádu zlatý důl!! Myslím, že
    problém je jinde – v systému a myšlení lidí -
    zkuste dát správu tohot webu týmu pár lidí,
    třeba studentů pod dozorem učitele, zaplaťte
    jim úměrnou částku a uvidíte jak se web
    změní. Peníze na to se někde určitě najdou -
    existují třeba evropské fondy atd…Na
    ostravské univerzitě je používají ke
    zlepšení výuky, určitě by se našlo něco i
    na geografickou společnost.
    To že se
    kritikům řekne "tak pojďte udělat něco i
    vy" není přeci řešení – ráda se
    zapojím,ale musím vědět, že to má smysl -
    momentálně mi celá geografická sekce na UK
    přijde beze cíle,směřování a hlavně bez
    úrovně. To jak i po odborné stránce, tak i po
    té lidské.


  34. Radim Perlín
    on 23.05.2008
    @ 19:00

    Díky KK i chlistovakovi za poznámky. Na web
    vkládám v podstatě sám to, co kde najdu a co
    kde v rámci své práce vylovím. Nejsem webař a
    v ČGS nemáme ani žádné placené funkce, kde
    bychom mohli trvale platit kvalitnější a
    soustavnou práci s webem. Uvítám, pokud budete
    mít chvíli čas a nabídnete pomoc při správě
    webu. ČGS se nijak nebrání upravám obsahu i
    designu, ale jaksi při plnění všech dalších
    povinností je to vlastně tak trochu moje práce
    navíc. Pokud máte chuť a chcete se společně
    se mnou na webu podílet, budu jenom rád.


  35. Petr
    on 22.05.2008
    @ 10:41

    Já mám osobní zkušenost, že na filosofických
    fakultách je fyzika nebo matematika pro drtivou
    část studentů i pedagogů problém. Jednou jsme
    na katedře filozofie rozebírali Kantovu
    interpretaci matematiky. Vyučující na dotaz
    odpověděl: "Já nejsem matematik."
    Shodou okolností kamarád studoval na jiné
    katedře matematiku a tam se také něco ptal. Tam
    mu bylo odpovězeno mávnutím ruky: "To je
    filozofie!" A tak je to ve všech oborech a
    se vším. Jen tuny balastu a musíte si všechno
    dělat sám a co si neuděláte, nemáte.
    Co se týká sociologie, Max Weber, ten který
    měl teorii o protestantismu a jeho vlivu na
    ekonomiku řekl, že "sociologie je
    židovská sekta." A přesně tak to dnes je.
    Věda o manipulaci davu, a kdo by chtěl
    sociologii pojmout jen trochu normálně, je
    vykopán. Sociolog Keller byl takhle vykopán
    svými kolegy z katedry v Brně a musel odejít do
    Ostravy. Jeho oblíbení studenti, i když byli v
    posledním ročníku měli co dělat, aby
    dokončili. Byla snaha je potopit. Kamarádka mezi
    nimi byla, takže to vím z první ruky. Je to tak
    pět let. Sám jsem dva semestry dělal
    sociologii, a poznal jsem, že katedra je spolek
    zakoplexovaných psychopatů, kteří se vůbec
    netají tím, že když budou chtít, tak vás
    vyhodí, i kdybyste byl génius. A to tam
    doopravdy cynicky vyučují: máte se naučit, že
    společnost funguje právě takto, poslouchat a
    uctívat ty kteří mají nad vámi moc a to je ta
    "sociologie".


  36. chlistovak
    on 20.05.2008
    @ 23:27

    KK: Máš pravdu.

    Vylepšení
    webové prezentace bylo slíbeno již na sjezdu
    ČGS v roce 2006. Nic se ale nestalo. Pak se
    měnil hosting, takže byl web několik měsíců
    v tragickém stavu, byla rozházena gramatika a
    funkčních byla jen část odkazů. Následovala
    oprava, ale do původního stavu s několika
    vylepšeními, který trvá dosud.

    Můžeš zkusit napsat přímo doc. Siwkovi.
    Pravděpodobně dostaneš stejně hezkou
    odpověď, jako jsem dostal já.

    K
    tvojí kritice možno přidat, že web je značně
    uživatelsky nepříjemný. Naprosto tu chybí
    vyhledávání (!!!). Rozcestník je tragédie.
    Web obsahuje nedodělané stránky. Prohřešků
    proti pravidlům přístupnosti na webu je mnoho.
    O absenci čtečky či mailového newsletteru si
    uživatel může nechat zdát. Cirkulář ke
    sjezdu v roce 2006 je velmi užitečný, stejně
    jako obsah Geografických rozhledů roku 2005. Zde
    v vzkazníku by měla být funkce náhled, nikoli
    sada smajlíků. Klaudyán a polární sekce má
    svojí kolonku, ale odkazy na webové prezentace
    (těch několik málo) současných geografických
    projektů tu chybí. Geografická pracoviště ve
    světě? – k čemu!? Napsat tři klíčová slova
    do vyhledávače umí malé dítě. O SEO
    optimalizaci je škoda mluvit.

    Nadějně začal Projekt geograf.cz T. Oršuláka,
    ale záhy zamrznul, zřejmě se jednalo pouze o
    ojedinělé a též nedostatečné vzepětí.

    Komická situace nastala v případě
    webu periphery.cz nebo mestskymarketing.cz, které
    sice vítězoslavně pověsili na web data, ale
    zapomněli svoje stránky přidat do
    vyhledávače, takže je těžko mohl někdo
    najít. V geografii a v českém prostředí je
    navíc relativně snadné uzpůsobit obsah a
    strukturu webu tak, aby se hledaný termín
    objevil na první stránce, a ne na desáté. Tam
    totiž už nikdo nehledá.

    Jako
    opačný příklad může sloužit web
    kolegy-studenta J. Buriana – http://buracek.net dlouhodobě prezentuje svoje výsledky z
    oblasti geoinformatiky.

    Jako
    dovětek mohu napsat, že středoškolští
    studenti při rozhodování o budoucí VŠ
    hledají informace na internetu. Pokud při
    zadání hesla geografie do nejobsáhlejšího
    českého vyhledávače
    http://jyxo.1188.cz/s?q=geografie&d=cz vyjedou
    uživateli stránky semináře ZŠ v Napajedlích,
    tak je to smutné.

    Web a
    vyhledávač, to je nová "mapa"! V
    českém prostoru je tato "mapa"
    téměř bílá s občasnými popisky: Hic sun
    leones.


  37. KK
    on 17.05.2008
    @ 11:59

    Dobrý den, internetový portál geografické
    společnost se mi vůbec nelíbí. Především je
    to pak design, který je jak esteticky
    nepěkný,ale také prakticky nepoužitelný
    (hodně nepřehledný) Člověk se zde nedozví o
    činnosti geografické společnosti,jen jsou zde
    "jakési" pozvánky na různé akce,
    které dost často nesouvisí s geografií a
    jejich význam pro opravdové geografy je nulový.
    Proč stránky nejsou více propagované mezi
    všemi geografickými pracovišti, studenty,
    pedagogy, i soukromým sektorem? Vždyť by tady
    mohly být i nabídky zaměstnání či podobně
    informace. Pro inspiraci a zlepšení úrovně si
    dovoluji odkázat na stránky České geologické
    služby http://www.geologickaspolecnost.cz/. Pan
    prezident doc.Siwek píše, že Sborník Geografie
    bude usilovat o impakt faktor – ale s úrovní
    informačních stránek časopisu to půjde dost
    špatně – opět odkazuji na geology
    http://www.jgeosci.org/, kteří si myslím že
    mají pěkné prezentace s obdobnými financemi
    jakými disponuje česká geografická
    společnost.


  38. Tony
    on 13.02.2008
    @ 10:02

    V posledních letech, zejména po vstupu do Unie,
    je Česká republika brána jako jedna z těch
    dynamičtějších postkomunistických zemí.
    Těžko ale říci, zda je to nějakou českou
    zásluhou. Češi toho pro přilákání
    investorů tak moc nedělají, nesnižují třeba
    radikálně daně jako na Slovensku. Spíše
    těží z toho, že jsou v geografi ckém středu
    Evropy a jsou ideálním místem pro investice ze
    starých zemí Unie. Když chcete totiž rychle
    dodávat třeba součástky na Západ, nemůžete
    to dělat z polsko-běloruské hranice. Více zde:

    http://www.reflex.cz/Clanek30872.html


  39. ivex3
    on 08.02.2008
    @ 14:54

    Rekvalifikační kurs Zakládání a údržba
    sídelní a krajinné zeleně

    http://www.sweb.cz/ivex3/


  40. pD
    on 08.02.2008
    @ 14:53

    Pavel Dittrich je ředitel Základní školy
    Donovalská ( http://donovalska.wz.cz ) na
    Jižním Městě pražském a sám učí zeměpis
    a tělocvik.Škola, ve které učí, je prý
    zajímavá výborným kolektivem pedagogů.
    „Každý rodič má možnost navštívit výuku
    a vidět práci učitelů na vlastní oči.
    Přestože to využívají především rodiče na
    prvním stupni, mohou této služby využít i
    rodiče starších dětí. Pro nás je to dobrá
    zpětná vazba,“ podotýká ředitel.


  41. Miro
    on 01.01.2008
    @ 21:56

    Jedna známá, učitelka zeměpisu, přišla s
    projektem, že by mohla na gymnáziu (kde již
    učí) učit zeměpis anglicky (jako výběrový
    předmět, dnes tam kromě standartní jazykové
    výuky nic takového neprobíhá). Zpočátku byla
    škola nadšená (bude na co lákat nové žáky),
    ale pak se zjistilo, že by to vlastně nešlo,
    protože známá nemá aprobaci na angličtinu
    (má ji jen na ten zeměpis). A tu může získat
    jen tříletým studiem na VŠ (za svoje peníze a
    po svojí pracovní době). Že anglicky umí dost
    na to, aby mohla zeměpis v angličtině učit, je
    v našem státě prostě irelevantní. Takovéhle
    požadavky má ministerstvo školství na učitele
    v době, kdy např. v Anglii ve státních
    školách prakticky neexistuje výuka cizích
    jazyků, protože nejsou schopni zaplatit
    dostatečně jazykově vybavené učitele… :-/


  42. Z. F.
    on 30.12.2007
    @ 16:59

    Pracně jsem dokončovala studium ekonomie.
    Diplomová práce byla na téma Porovnání
    sociálních systémů ČR a Rakouska, zajímavé
    téma. Problém: Český sociální systém se
    mění tak rychle, že při obhajobě práce již
    nebude platit téměř nic z toho, co jsem uvedla.
    Profesorovi jsem řekla, že budu muset obhajovat
    něco, co neexistuje. Jeho reakce: „Na to jsme
    si už přece zvykli!!!!!“ (je mu cca 70 let).
    Studium jsem nedokončila, ale to finále byla
    největší škola, jakou jsem dostala.


  43. Miloš Kroulík
    on 15.11.2007
    @ 22:08

    Uvítal bych možnost položení otázky
    geografovi, něco podobného jako je služba
    Zeptejte se geologa, kterou poskytuje česká
    geologická služba
    ( http://nts1.cgu.cz/extranet/zeptejte-se-geologa
    Věřím, že existují lidé,
    kteří by dokázali zodpovědět některé mé
    geografické dotazy podstatně lépe než Google.

    Děkuji za zvážení.


  44. Radim Perlín
    on 14.11.2007
    @ 16:52

    Kdo byl JOSEF Gregor Mendel nevím, ale zato vím
    kdo byl JOHANN Gregor Mendel. Díky za
    upozornění, Vedoucí geografické knihovny Mgr.
    Novotná vše rychle opraví.
    Omlouváme se
    za šotka, který se nečekaně vloudil.


  45. ev
    on 06.11.2007
    @ 12:13

    Kdo byl Josef Gregor Mendel ("Polární
    stanice Josefa Gregora Mendela" v textu
    plakátu na výstavě "Polární rok: Arktida
    - Vysoké Sudety – Antarktida", URL:
    http://web.natur.cuni.cz/www/data/aktuality/071030b.htm


  46. Jan Horák
    on 26.10.2007
    @ 16:10

    Pozoruhodnou skutočnosťou je postupné
    prenikanie filozofie marxizmu do západnej
    geografie, aj keď nie vždy v takovej podobe, ako
    sa táto chápe v socialistických krajinách.
    Marxistická filozofia, ktorá je metodologickým
    základom geografie v socialistických krajinách,
    po zložitej a kľukatej ceste sa začína stále
    výraznejšie hlásiť o slovo aj v západných
    krajinách. Preto sledovať myšlienkový vývoj v
    západnej geografii sa zdá byť užitočné a
    inštruktívne aj pre geografiu socialistických
    krajín. Ak sa na problém "sporu o
    pozitivismus" pozeráme z hľadiska
    marxistickej filozofie socialistických krajín,
    potom treba konštatovať, že táto už dávno
    podrobila pozitivizmus ostrej kritike.

    zdroj:
    Paulov, J. (1986): Spory o
    pozitivismus v súčasnej západnej geografii.
    Geografický časopis 38 (2-3), s. 260-273


  47. Radim Perlín
    on 15.09.2007
    @ 12:00

    pro Toma
    Žádný z českých geografických
    časopisů zatím nemá přidělen impakt faktor.
    Z blízkých časopisů je to například
    Sociologický časopis a některé další.
    Určitě více než 30 českých geografů v
    posledních cca 4 letech publikovalo v
    mezinárodních časopisech i IF. ČGS ale takovou
    databázi nevede a ani nemá možnost
    shromažďovat publikační výsledky
    jednotlivých geografů nebo pracovišť.
    Podrobnější infomace včetně vyhledání
    časopisů s IF je možné na webu Web of Sciences
    http://scientific.thomson.com/products/wos/


  48. Michal Vitásek
    on 13.09.2007
    @ 23:50

    Pane Bukáčku, kanál se sice nepřipravoval, ale
    na váš popud ho vytvořím.

    Administrátor


  49. Tom
    on 12.09.2007
    @ 12:35

    Dobry den,
    chtel bych se v souvislosti s
    novinkou "Impakt faktor pro časopis
    Geografie?" zeptat:
    1) Jake impakt
    faktory maji geograficke casopisy?
    2) Kdo z
    ceskych geografu publikoval v impaktovanych
    casopisech?


  50. Bukáček
    on 05.08.2007
    @ 20:46

    Dobrý den,
    velmi bych na vebu ČGS uvítal
    RSS kanál, který by mi umožnil okamžité
    sledování nových příspěvků. Připravuje se
    v blízké budoucnosti?


  51. Hanyz
    on 30.07.2007
    @ 19:21

    Sudety – mýty a fakta

    Dne 22.
    května 1945 vešla v platnost vyhláška,
    hovořící o nepřípustnosti užívání pojmu
    Sudety: (Krulík, 1998)

    "Název
    "Sudety" nepřípustný: ministerstvo
    vnitra upozorňuje, že používání názvu
    "Sudety", jeho odvozenin a podobných
    výrazů, obvyklých v době okupace, je
    nepřípustné. Pro označení příslušného
    území buď užíváno názvu "pohraniční
    území". Opatření tohoto dlužno dbáti
    zejména v úředním styku veškeré veřejné
    správy." (ÚL RČS, 1945)

    Podobně jako v případě názvu
    "Sudety" bylo mj. v r. 1945
    vyhláškou Ministerstva vnitra zakázáno
    používání názvu "Podkarpatská
    Rus". (August, 2001, Podkarpatská Rus a
    její sovětizace)

    Definice a
    vymezení pohraničí Česka
    O problematice
    pohraničí se hovoří v našich podmínkách od
    konce 30. let 20. století. Vždy se jednalo o
    území výrazně diferencovaná ekonomickým
    vývojem i národnostním složením (s výrazným
    zastoupením Němců). Co se rozumí pojmem
    pohraničí? První vymezení bylo ztotožněno s
    územím, které okupovala německá armáda ve
    druhé světové válce. Pro potřeby dosidlovací
    politiky a uplatňování dalších nástrojů
    byly v letech 1949, 1960 a 1969 vzhledem k
    administrativně správnímu členění provedeny
    dílčí úpravy. (Jeřábek, 2000)

    Dle Stanoviska Odboru legislativy a koordinace
    předpisů a kompatibility s právem Evropských
    společenství Ministerstva vnitra České
    republiky (MV ČR) k používání názvu Sudety
    ze dne 13. srpna 2004 však nejsou vyhlášky z
    22. května 1945 a z 31. srpna 1942 (navržená
    14. února 1942) součástí platného právního
    řádu České republiky. (Kaucký, 2004)

    Kraj Sudetów
    V polšině se
    pro odlišení Krkonošsko-jesenické subprovincie
    (pol. Sudety) pro pohraničí Česka (Sudetenland)
    užívá pojmu "Kraj Sudetów" popř.
    "Kraj Sudecki".

    Sudetská subprovincie, Západosudetská oblast,
    Středosudetská oblast, Východosudetská oblast,
    Sudetské podhůří
    V návrhu
    geomorfologického členění Česka z počátku
    sedmdesátých let 20. století, vypracovaném
    Geografickým ústavem Čs. akademie věd (v roce
    1993 byl zrušen), byla oblast od Lužických hor
    (resp. od Drážďanské kotliny) po Jeseníky
    (resp. po Moravskou bránu) logicky opět
    označena jako Sudetská soustava. Celé toto
    členění bylo schváleno Názvoslovnou komisí
    při Českém úřadu geografickém a
    kartografickém v Praze a předloženo
    mezinárodní konferenci OSN pro standardizaci
    geografického názvosloví. Na zákrok našich
    politických orgánů, které "reagovaly na
    stížnosti pracujících", však musel být
    pojem Sudetská soustava z tohoto členění
    stažen a nahrazen pojmem Krkonošsko-jesenická
    soustava. (Jeleček, 2003)

    Např. v
    sovětském tisku byly vedeny různé útočné
    kampaně. Do oficiálních novin psali
    "rozhořčení dělníci", kteří
    požadovali, aby Kreml proti "nestoudnému
    nepříteli lidu" zakročil. Samozřejmě
    že autory článků ve skutečnosti nebyli
    žádní dělníci. Dopisy sepisovali
    propagandisté pracující (v 70. letech 20.
    stol.) pro Michaila Suslova, obávaného hlavního
    ideologa Komunistické strany Sovětského svazu.
    (Womack, 2000, str. 123)

    zdroje:

    August, F. & JAB (2001):
    Ve znamení temna. Sovětská špionážní a
    podvratná činnost proti Československu v letech
    1918-1969. Votobia, Praha, 476 s.

    Jeleček L. (2003): Sudetští Němci – etymologie
    a historický, geografický a geopolitický vývoj
    obsahu pojmu a smyslu jeho užívání; in
    Neviditelný pes, 25. VI. a 26. VI. 2003.

    Jeřábek, M., Pohraničí v regionálním
    rozvoji a jeho výzkum, Geografie – Sborník ČGS,
    105, č. 1, Česká geografická společnost,
    Praha, 2000, str. 2.

    Kaucký J.:
    Stanovisko Odboru legislativy a koordinace
    předpisů a kompatibility s právem Evropských
    společenství Ministerstva vnitra České
    republiky ze dne 13. srpna 2004 k používání
    názvu Sudety, Č. j. LG-1242/2004, 13. VIII. 2004

    Krulík, O. (1998): Slova o základu
    sudet- a změny jejich významu v historickém a
    teritoriálním kontextu. Bakalářská práce,
    FSV UK, Praha.

    Úřední list
    Republiky československé, 24. V. 1945, str. 1;
    obdobný text uvedlo i Rudé právo, 23. V. 1945,
    str. 2 a Práce, 23. V. 1945, str. 2

    Womack, H. (2000): Špioni KGB. Utajené životy
    agentů sovětské tajné služby. Jota, Brno, 408
    s.

© 2009 Česká geografická společnost. All Rights Reserved.

This blog is powered by Wordpress and Magatheme by Bryan Helmig & Asmat.