Zeměpisná olympiáda (dále ZO) je předmětová soutěž z geografie/zeměpisu pro žáky základních a středních škol, jejímž cílem je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst. ZO přispívá k popularizaci geografie/zeměpisu na všech stupních všeobecného vzdělávání. Prostřednictvím účasti vítězů v mezinárodních geografických soutěžích je prezentována mimo jiné česká věda a geografické vzdělávání na mezinárodním poli.
ZO se pořádá každým rokem a je jednotná pro celé území Česka. Jejím vyhlašovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a na ústřední úrovni je za uskutečnění soutěže odpovědná organizace pověřená ministerstvem, zpravidla vysokoškolské geografické pracoviště. Zaštiťující a reprezentační funkci má Česká geografická společnost (http://geography.cz/). Funkci poradního orgánu a komunikační platformy pro diskusi cílů, zásad a realizace soutěže i geografického vzdělávání plní Ústřední komise ZO (viz samostatná záložka „Ústřední komise ZO“ na těchto internetových stránkách).
ZO probíhá ve čtyřech navazujících soutěžních kolech (kolo školní, okresní, krajské a celostátní nebo též ústřední). Vítězové každého nižšího kola postupují do soutěže v nejbližším následném vyšším kole. Přesný postupový klíč naleznete jednak v Organizačním řádu Zeměpisné olympiády (viz samostatná záložka „Organizační řád ZO“ na těchto internetových stránkách), dále například v článku Krok za krokem Zeměpisnou olympiádou (Zdroj: Silvie Kučerová 2011; Geografické rozhledy, 21, č. 2, s. 20–21).
Pořádání školního kola ZO si zajišťuje každá škola sama, okresní a krajské kolo se řídí pokyny krajského garanta ZO (zpravidla zaměstnanec odboru školství krajského úřadu, který spolupracuje s komisí z řad učitelů zeměpisu – kontakty na tyto osoby viz záložka „Kontakty“ na těchto internetových stránkách). Otázky do okresního a krajského kola ZO dodává tzv. pořadatelská organizace ZO, jíž bývá vysokoškolské pracoviště připravující učitele zeměpisu. (Současná pořadatelská organizace viz záložka „Organizační garant“ na těchto internetových stránkách). Pořadatelská organizace pak plně zajišťuje celostátní kolo.
ZO je vypsána pro čtyři kategorie podle dosaženého stupně vzdělání žáků, resp. jejich věku:
- Kategorie A = žáci 6. ročníků základních škol a 1. ročníků osmiletých gymnázií
- Kategorie B = žáci 7. ročníků základních škol a 2. ročníků osmiletých gymnázií
- Kategorie C = žáci 8. a 9. ročníků základních škol a 3. a 4. ročníků osmiletých gymnázií a 1. a 2. ročníků šestiletých gymnázií
- Kategorie D = žáci 1. až 4. ročníků středních škol (bez ohledu na zaměření a specializaci SŠ), 5. až 8. ročníků osmiletých gymnázií a 3. až 6. ročníků šestiletých gymnázií
V každém kole jsou kategorie vždy oddělené, s vlastním souborem soutěžních úloh, a proto také do vyššího kola postupují odděleně soutěžící z jednotlivých kategorií (např. z okresního kola kategorie A do krajského kola kategorie A). Vítězové celostátních kol dvou nejstarších věkových kategorií mají navíc možnost zúčastnit se tří typů soutěží mezinárodních:
- International Geography Olympiad (Mezinárodní geografické olympiády), pořádané Mezinárodní geografickou unií (IGU),
- National Geographic World Championship, zajišťovaného magazínem National Geographic,
- CERIGEO – Central European Regional Olympiad (Středoevropské regionální olympiády), která byla od roku 2003 organizována na základě dobrovolné spolupráce středoevropských států. Iniciativa CERIGEO vznikla proto, že do roku 2011 byla International Geography Olympiad pořádána pouze každý sudý rok a středoevropská soutěž tak vyplňovala chybějící mezinárodní rozměr v roce lichém. Ovšem počínaje rokem 2012 je International Geography Olympiad již vypsána pro každý rok, a proto bude ústřední komise ZO chystat změny v organizačním řádu CERIGEO.
Každé soutěžní kolo má pevně danou strukturu soutěžních aktivit. Již tradičně je práce ve všech věkových kategoriích i ve většině soutěžních kol (s výjimkou kola školního, které si každá škola zajišťuje sama podle svých zásad) rozdělena do tří okruhů: (1) práce s atlasem, (2) práce bez atlasu, (3) praktická část. Úspěšný řešitel by tak měl mít (1) dovednost číst informace z různých druhů map (jednak map s topografickým obsahem, jednak tematických map) a provádět komparaci a syntézu těchto poznatků. Pořádající organizace je povinna na internetových stránkách Zeměpisné olympiády zveřejnit přehled doporučených atlasů a výhradně s nimi pak žáci v průběhu soutěže pracují (viz samostatná záložka „Pokyny pro soutěžící“ na těchto internetových stránkách). (2) Úspěšný řešitel by měl prokázat základní i některé specifické znalosti z oboru, dovednost získat informaci z nejrůznější podoby uspořádání dat (tabulky, grafy) i ze zdrojů různé povahy (text, obrazový materiál). Při této práci nesmí mít soutěžící k dispozici žádný atlas ani jinou publikaci. (3) V závěrečné praktické části by pak měl být soutěžící schopen třídit a zpracovávat informace, analyzovat údaje, provést jejich syntézu, prokázat schopnost jejich zhodnocení a formulace vlastního úsudku. Tento okruh bývá pojat několika různými způsoby. Buďto se jedná o práci v terénu nebo organizátoři připraví exkursi na základě níž či během níž soutěžící řeší úlohy. Možností je též ověřování počítačové gramotnosti, zpracování, analýzy a syntézy elektronických dat – např. práce s Google Earth. V celostátním kole obvykle soutěžící kategorie C a D řeší část úkolů v anglickém jazyce z toho důvodu, že vítězové postupují do mezinárodních geografických soutěží, kde je oficiálním jednacím jazykem angličtina, a soutěžící by proto měli prokázat dovednost pracovat v tomto jazykovém prostředí.
Konkrétní požadavky na soutěžící a okruhy témat pro jednotlivé kategorie a kola jsou součástí dokumentu „Vyhlášení Zeměpisné olympiády“, který bude každoročně umístěn v rubrice “Vyhlášení” na těchto internetových stránkách.
