Česká geografická společnost

Z hlediska studia geografie skýtá obor nepřeberné množství příležitostí, což je jeho velkou předností, ale také zároveň i slabinou. Pod pojmem geografie si totiž laik v dnešní době neumí představit téměř nic konkrétního, maximálně zakreslování řek do slepých map či memorování hlavních měst všech států světa. Toto chápání geografie, jako sumy encyklopedických znalostí o Zemi, ale zcela neodpovídá skutečnosti. Stejně tak je mylná představa geografů jako odborníků, kteří pouze vytvářejí mapy. Právě proto se často objevuje názor, že geograf nenajde praktické uplatnění, zeměpis je na školách považován za druhořadý a tzv. „odpočinkový“ předmět a málokterý žák či student je motivován k tomu, aby se stal geografem. V rozmanitém světě geografie totiž není lehké se zorientovat ani pro zkušené odborníky, natož pak pro žáky na prahu dospělosti, kteří si mají zvolit svou budoucí profesní dráhu. A málokomu se chce pouštět do neznáma. Proto je velmi důležitá informovanost o oboru a možnostech, které jeho studium skýtá. Velmi často leží tato práce na bedrech nadšených zeměpisářů na základních či středních školách, kteří představují konkrétní geografické skutečnosti vybraným zájemcům. Při studiu geografie je totiž snad ze všech oborů nejvíce důležité vědět, čím se chci zabývat a jakým směrem je tedy potřeba se při studiu ubírat. Nikdy totiž není možné obsáhnout celý obor.

V Česku existuje řada institucí, které se zabývají geografickou problematikou, ať už z hlediska vědeckého, tak praktického. Z mimouniverzitních geografických pracovišť lze zmínit dřívější Geografický ústav Československé akademie věd, který byl klíčovou institucí rozvíjející geografii ve druhé polovině 20. století. se sídlem v Brně a Praze. Po jeho zrušení v roce 1993 se centrum těchto aktivit částečně přesunulo na Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd České republiky, které vyvíjí jak vědeckou, tak vydavatelskou činnost.

Z hlediska vysokoškolského studia geografie jsou klíčová univerzitní geografická pracoviště, na kterých se dají studovat různé geografické obory a disciplíny. Níže uvedený přehled představuje vysokoškolská pracoviště v Česku:

Praha

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Geografie na Přírodovědecké fakultě UK byla renomovaným žebříčkem QS World University Ranking v posledních třech letech opakovaně zařazena do první stovky nejlepších světových geografických pracovišť. V oborovém hodnocení tohoto žebříčku je jednou ze dvou nejlépe hodnocených disciplín Univerzity Karlovy. Geografickým pracovištěm na této univerzitě je Geografická sekce Přírodovědecké fakulty. Konkrétně to jsou:

• Katedra fyzické geografie a geoekologie

• Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

• Katedra demografie a geodemografie

• Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

• Knihovna geografie

• Mapová sbírka

Vysoká škola ekonomické v Praze (Národohospodářská fakulta)

• Katedra regionálních studií

Brno

Masarykova univerzita

Na této univerzitě působí geografická pracoviště na třech fakultách. Na přírodovědecké fakultě, pedagogické a ekonomicko-správní fakultě. Geografický ústav je druhou největší univerzitní geografickou institucí v České republice. Ve své oblasti má geografická odvětví jako jsou fyzická geografie, humánní geografie a kartografie a geoinformatika.

Jsou to katedry:

• Katedra geografie na Pedagogické fakultě

• Katedra regionální ekonomie a správy na Ekonomicko-správní fakultě

• Geografický ústav na Přírodovědecké fakultě

Univerzita obrany v Brně (Fakulta vojenských technologií)

• Katedra vojenské geografie a meteorologie