Studium geografie

Z hlediska studia geografie skýtá obor nepřeberné množství příležitostí, což je jeho velkou předností, ale také zároveň i slabinou. Pod pojmem geografie si totiž laik v dnešní době neumí představit téměř nic konkrétního, maximálně zakreslování řek do slepých map či memorování hlavních měst všech států světa. Toto chápání geografie, jako sumy encyklopedických znalostí o Zemi, ale zcela neodpovídá skutečnosti. Stejně tak je mylná představa geografů jako odborníků, kteří pouze vytvářejí mapy. Právě proto se často objevuje názor, že geograf nenajde praktické uplatnění, zeměpis je na školách považován za druhořadý a tzv. „odpočinkový“ předmět a málokterý žák či student je motivován k tomu, aby se stal geografem. V rozmanitém světě geografie totiž není lehké se zorientovat ani pro zkušené odborníky, natož pak pro žáky na prahu dospělosti, kteří si mají zvolit svou budoucí profesní dráhu. A málokomu se chce pouštět do neznáma. Proto je velmi důležitá informovanost o oboru a možnostech, které jeho studium skýtá. Velmi často leží tato práce na bedrech nadšených zeměpisářů na základních či středních školách, kteří představují konkrétní geografické skutečnosti vybraným zájemcům. Při studiu geografie je totiž snad ze všech oborů nejvíce důležité vědět, čím se chci zabývat a jakým směrem je tedy potřeba se při studiu ubírat. Nikdy totiž není možné obsáhnout celý obor.

V Česku existuje řada institucí, které se zabývají geografickou problematikou, ať už z hlediska vědeckého, tak praktického. Z mimouniverzitních geografických pracovišť lze zmínit dřívější Geografický ústav Československé akademie věd, který byl klíčovou institucí rozvíjející geografii ve druhé polovině 20. století. se sídlem v Brně a Praze. Po jeho zrušení v roce 1993 se centrum těchto aktivit částečně přesunulo na Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd České republiky, které vyvíjí jak vědeckou, tak vydavatelskou činnost.

Z hlediska vysokoškolského studia geografie jsou klíčová univerzitní geografická pracoviště, na kterých se dají studovat různé geografické obory a disciplíny. Níže uvedený přehled představuje vysokoškolská pracoviště v Česku:

 

Praha

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Geografie na Přírodovědecké fakultě UK byla renomovaným žebříčkem QS World University Ranking v posledních třech letech opakovaně zařazena do první stovky nejlepších světových geografických pracovišť. V oborovém hodnocení tohoto žebříčku je jednou ze dvou nejlépe hodnocených disciplín Univerzity Karlovy. Geografickým pracovištěm na této univerzitě je Geografická sekce Přírodovědecké fakulty. Konkrétně to jsou:

Katedra fyzické geografie a geoekologie

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Katedra demografie a geodemografie

Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

Knihovna geografie

Mapová sbírka

 

Vysoká škola ekonomické v Praze (Národohospodářská fakulta)

Katedra regionálních studií

 

Brno

Masarykova univerzita

Na této univerzitě působí geografická pracoviště na třech fakultách. Na přírodovědecké fakultě, pedagogické a ekonomicko-správní fakultě. Geografický ústav je druhou největší univerzitní geografickou institucí v České republice.  Ve své oblasti má geografická odvětví jako jsou fyzická geografie, humánní geografie a kartografie a geoinformatika.

Jsou to katedry:

Katedra geografie na Pedagogické fakultě

Katedra regionální ekonomie a správy na Ekonomicko-správní fakultě

Geografický ústav na Přírodovědecké fakultě

 

Univerzita obrany v Brně (Fakulta vojenských technologií)

Katedra vojenské geografie a meteorologie

 

Ostrava

Ostravská univerzita

Na této univerzitě jsou geografická pracoviště na Přírodovědecké fakultě na katedrách:

Katedra fyzické geografie a geoekologie

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

 

Olomouc

Univerzita Palackého v Olomouci

Na této druhé nejstarší univerzitě v České republice jsou geografická pracoviště taktéž na

Přírodovědecké fakultě. Konkrétně na katedrách:

Katedra geografie

Katedra geoinformatiky

 

České Budějovice

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Na Jihočeské univerzitě je geografické pracoviště umístěno na Pedagogické fakultě

Katedra geografie

 

Plzeň

Západočeská univerzita v Plzni

Geografické pracoviště v Plzni se nachází na Ekonomické fakultě

Katedra geografie

a Pedagogické fakultě

Oddělení geověd (součást Centra biologie, geověd a envigogiky)

 

Ústí nad Labem

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Na této univerzitě existují geografická pracoviště na Fakultě přírodovědecké, Fakultě

životního prostředí a na Fakultě sociálně ekonomické.

Katedra geografie na Přírodovědecké fakultě

Katedra informatiky a geoinformatiky na Fakultě životního prostředí

Centrum pro virtuální realitu a modelování krajiny na Přírodovědecké fakultě

Katedra regionálního a lokálního rozvoje na Fakultě sociálně ekonomické

 

Liberec

Technická univerzita

Na Technické univerzitě v Liberci sídlí geografické pracoviště na Fakultě přírodovědně–

humanitní a pedagogické.

Katedra geografie

 

Zlín

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Zde se nachází geografické pracoviště na fakultě Managementu a ekonomiky:

Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva