Výzkumné centrum Rural uspořádalo již 16. ročník diskuzního semináře Venkov. Letošní ročník semináře byl zaměřen především na řešení témat spojených s budoucností nejmenších sídel a nejmenších obcí v Česku. Pro potřeby semináře budeme jako malé obce považovat obce, které mají méně než 200 obyvatel a jako malá sídla, tedy samostatné územně oddělené vesničky, považujeme sídla s méně než 100 obyvateli. Nejedná se v žádném případě o malé počty obyvatel a sídel. Vždyť v Česku existuje celkem 1391 obcí, které mají méně než 200 obyvatel a v těchto obcích žije 173 101 obyvatel (Cenzus 2021). Některé z nich se ale mohou dále dělit na dvě nebo výjimečně i více sídel. Malých sídel najdeme v Česku celkem 6 159 a žije v nich 267 675 obyvatel. Větší počet jak sídel, tak i počet obyvatel v nich je dán především tím, že mnoho větších obcí nebo měst se skládá z více územně oddělených sídel, která často mnohou být velmi malá. I v takových malých sídlech žijí lidé, kteří mají stejný nárok na dobrou kvalitu života, jako obyvatelé velkých měst. Vzhledem k charakteru sídelní struktury se ale jedná o malé obce a malá sídla, která se rozkládají téměř výhradně v Čechách nebo na Vysočině. Počet takto malých sídel na Moravě, ale i ve Slezsku je velmi nízký.
V úvodním vystoupení Radim Perlín představil tři odlišné faktory rozvoje nejmenších obcí a nejmenších sídel. Stavebně technické faktory rozvoje tedy často nazývané tvrdé faktory rozvoje, investice do infrastruktury do bydlení apod. mohou pomoci odstranit zděděné nedostatky, ale samy o sobě nemohou zajistit rozvoj obce. Společensko-kulturní faktory rozvoje, tedy měkké faktory rozvoje představují investice do lidských zdrojů a mohou pomoci při hledání trajektorií rozvoje, ale jejich nevyužití nemusí znamenat úpadek obce. Třetí environmentální, tedy zelené faktory rozvoje nejsou z pohledu českého venkova podstatné a nemají bezprostřední rozvojový potenciál. Pokud ale z krajiny odejdou lidé, pokud krajina ztratí své přirozené uživatele, dojde velmi rychle k degradaci kulturní krajiny a tady se projeví velmi rychle dopad podceněných zelených faktorů.
Kamil Papež představil politiky MMR, které směřuji k rozvoji venkovských obcí a venkova jako celku, a zdůraznil především úspěšnost naplňování akčních plánů Strategie regionálního rozvoje a postupné naplňování i Koncepce rozvoje venkova. V dalším vystoupení Jan Binek představil velmi krásnou analýzu vybavenosti venkovských obcí sítí prodejen potravin. V řešeném výzkumném projektu jasně doložil postupnou ztrátu míry vybavenosti obchody v souvislosti s velikostí obce, ale také s polohou obce. Na rozdíl o většiny geografických systémů, obchody se zvyšující se vzdálenosti od centra spíše přibývají a to i v nejmenších obcích. Další část vystoupení byla věnována diskuzi o možnostech automatizovaného prodeje bez obsluhy a s možnostmi a zkušenostmi takových prodejů včetně nutnosti vyšší míry elektronické gramotnosti populace.
Po obědě se Pavel Chromý zaměřil na možnosti a bariéry spolupráce jak mezi obcemi, tak také i lokálních aktérů v rámci jedné obce. Ve svém příspěvku upozornil na rozpor mezi ideálně popisovanou spoluprací zdola založenou na kooperaci a koordinaci jednotlivých subjektů na lokální úrovni. V praxi se často jedná konkurenci (soupeření), konflikt, nebo v lepším případě koexistenci subjektů, kteří očekávají podporu, dotace nebo dokonce pokyny z vyšších jednotek správy, tedy shora. Ondřej Konečný z Mendelovy univerzity v Brně představil výzkum v oblasti nakládání obcí s vlastnictvím zemědělských pozemků a upozornil, že stejně jako fyzické osoby i obce propachtují (pronajmou) zemědělskou půdu v místě hospodařícímu subjektu a následně mají malou roli nebo malý vliv při užívání takových pozemků. Marek Komárek se zaměřil na hodnocení dostupnosti dotačních titulů pro venkovské obce a upozornil, že i v relativně dlouhém období 2008-2022 stále existuje velké množství obcí, které nikdy nečerpaly dotační titul z veřejných rozpočtu. V posledním příspěvku před panelovou diskuzí Lenka Hellebrantová a Marek Jetmar představili nový nástroj spolupráce obcí a to společenství obcí. Právní ukotvení tohoto společenství v rámci zákona o obcích, jasně stanovené orgány společenství a jeho role může do budoucnosti sehrát pozitivní roli při zajišťování základních ale i strategických nebo rozvojových potřeb právě nejmenších obcí.
V panelové diskuzi v panelu zasedli všichni prezentující a v diskuzi s aktivními posluchači hledali odpovědi na roli a budoucnost nejmenších obcí a na nástroje, které je vhodné použít ke stabilitě nebo zvýšení populace i v nejmenších sídlech mimo jádrové prostory. Velmi živá debata a hledání různých přístupů nebo rozvojových nástrojů zapojilo do debaty mnoho posluchačů ze sálů a přineslo celou řadu nových a neotřelých pohledů na problematiku nejmenších obcí a nejmenších sídel.
Semináře se zúčastnilo celkem 80 aktivních posluchačů jak z akademických řad, tak také z veřejné správy nebo praktiků, kteří se přímo zajišťují rozvoj venkova ať již jako zástupci Místních akčních skupin nebo jako zástupci dalších spolků na venkově.
Mnohokráte děkujeme Daně Fialové za krásné fotografie ze semináře, které jsou k dispozici k dispozici na disku fotografky Dany Fialové
Radim Perlín
Vedoucí výzkumného centra RURAL
___
Níže jsou dostupné prezentace jednotlivých přednášejících
Binek Venkoobchod – Venkov 2024
Konečný Malé obce a zem půda a MAS
